80. výročí začátku Druhé světové války

1.září 1939 se navždy zapíše do svě­to­vých dějin jako datum za­čát­ku jed­no­ho z nej­kr­va­věj­ších kon­flik­tů, kdy se hrozba zni­če­ní světa fa­šis­mem stala velmi re­ál­nou.

Druhá svě­to­vá válka měla velký vliv na dějiny lid­stva — stala se zlo­mo­vým oka­mži­kem v his­to­rii XX. sto­le­tí.  Vzhle­dem ke svým roz­mě­rům a ná­sled­kům pře­ko­na­la všech­ny před­cho­zí vá­leč­né kon­flik­ty. Druhá svě­to­vá válka trvala od 1. září 1939 do 2. září 1945. Války se zú­čast­ni­lo 57 států. Cel­ko­vý počet oby­va­tel zemí, které bo­jo­va­ly ve válce, činil více než 1,7 mi­li­ar­dy lidí.  Ztráty podle růz­ných hod­no­ce­ní do­sáh­ly od 50 do 80 mi­li­o­nů mrtvých, včetně vojáků.

Dů­le­ži­tou pří­či­nou za­čát­ku Druhé svě­to­vé války bylo sou­pe­ře­ní vel­kých moc­nos­tí, snaha o ev­rop­skou a svě­to­vou he­ge­mo­nii, boj za dobytí „ži­vot­ní­ho pro­sto­ru“ na­cis­tic­kým Ně­mec­kem, fa­šis­tic­kou Itálií a mi­li­ta­ris­tic­kým Ja­pon­skem.

Za­hra­nič­ně-po­li­tic­ký pro­gram Ně­mec­ka vy­tvo­ře­ný A. Hit­le­rem, za­lo­že­ný mj. na ge­o­po­li­tic­kých te­o­ri­ích A.  Mahana. H. Mac­kin­de­ra a K. Hausho­fe­ra, byl za­mě­řen na vy­tvo­ře­ní „oce­lo­vé­ho jádra“ v centru Evropy, které by se sklá­da­lo z Ně­mec­ka spolu s při­po­je­ný­mi úze­mí­mi Ra­kous­ka, Čes­ko­slo­ven­ska a zá­pad­ní­ho Polska. Spolu s tím vý­chod­ní Polsko, Po­bal­tí a Bal­kán­ské státy, Ukra­ji­na, Po­volží a Gruzie se měly spojit do „Vý­chod­ní­ho svazu“ – svazu po­moc­ných národů, které by neměly ani armádu, ani vlast­ní po­li­ti­ku a eko­no­mi­ku a byly zá­vis­lé na Ně­mec­ku.

Ofi­ci­ál­ní­mu za­čát­ku Druhé svě­to­vé války před­chá­ze­lo 20 let „pří­mě­ří“, které byly vý­sled­kem Ver­sailles­ké mírové smlou­vy. Právě takový název dal tomuto období fran­couz­ský ge­ne­rál Fer­di­nand Foch. Ob­čan­ská válka ve Špa­něl­sku, „An­ti­ko­min­ter­nov­ský“ pakt, anšlus Ra­kous­ka, oku­pa­ce su­det­ských ob­las­tí Čes­ko­slo­ven­ska, Ně­mec­ko-ital­ská smlou­va o spo­je­nec­tví a přá­tel­ství („Oce­lo­vý pakt“), ja­pon­ská agrese proti Číně byly fak­tic­ký­mi stu­pín­ky, po kte­rých šel svět k nové válce.

Během ně­ko­li­ka let se vedení So­vět­ské­ho svazu sna­ži­lo vy­tvo­řit ev­rop­ský systém ko­lek­tiv­ní bez­peč­nos­ti pro­střed­nic­tvím vzniku sítě smluv o ne­na­pa­de­ní a spo­lu­prá­ci s ev­rop­ský­mi zeměmi.  Při uza­vře­ní spo­je­nec­tví mezi SSSR, Anglií a Fran­cií se běh dějin mohl ra­di­kál­ně změnit, pře­de­vším díky vy­tvo­ře­ní sil­né­ho kon­ti­nen­tál­ní­ho bloku, za­mě­ře­né­ho na pod­po­ru bez­peč­nos­ti na ev­rop­ském kon­ti­nen­tu.

Kon­ti­nen­tál­ní­mu ev­rop­ské­mu sdru­že­ní nebylo sou­ze­no vznik­nout z růz­ných příčin, mj. kvůli ne­roz­hod­nos­ti a odporu Evropy ke spo­je­ní se so­vět­ským Ruskem, eko­no­mic­ké za­in­te­re­so­va­nos­ti tře­tích zemí v této otázce. Plán Dawese, schvá­le­ný v roce 1924 na Lon­dýn­ské kon­fe­ren­ci zá­stup­ci vel­mo­cí – vítězů v První svě­to­vé válce, měl za­bez­pe­čit pod­mín­ky pro po­kra­čo­vá­ní pla­ce­ní re­pa­ra­cí Ně­mec­kem vel­mo­cím – ví­tězům, usnad­nit průnik ame­ric­ké­ho ka­pi­tá­lu do hlav­ních od­vět­ví ně­mec­ké eko­no­mi­ky.

Druhá svě­to­vá válka se stala smut­ným vý­sled­kem „po­li­ti­ky usmi­řo­vá­ní“. Evropa, podle slov W. Chur­chil­la, „když vy­bí­ra­la mezi válkou a ostu­dou“, vy­bra­la ostudu a zís­ka­la i válku i ostudu.  Mni­chov­ský scénář se zo­pa­ko­val i během tak zvané „po­div­né války“, ofi­ci­ál­ně vy­hlá­še­né Anglií Ně­mec­ku 3. září 1939, během níž se strany ome­zi­ly na lo­kál­ní útoky na vo­jen­skou tech­ni­ku, pře­de­vším na vá­leč­né lodě.  Anglie po­u­ží­va­la tak­ti­ku „bom­bar­do­vá­ní“ území Ně­mec­ka pro­pa­gan­dis­tic­ký­mi letáky. Anglie vy­hlá­si­la válku Ně­mec­ku, aby po­moh­la Polsku, v sou­la­du   se smlou­vou o vzá­jem­né pomoci, uza­vře­nou oběma státy. Když však polské vedení začalo An­g­li­ča­ny žádat o re­ál­nou pomoc, ti od­mít­li a pro­hlá­si­li, že Anglie se ne­chys­tá bom­bar­do­vat Ně­mec­ko dříve, než samo Ně­mec­ko ne­svrh­ne bomby na Anglii.

80.výročí od za­čát­ku Druhé svě­to­vé války není jen datem v his­to­rii. Toto datum má při­po­me­nout celému světu cenu, kterou musely za­pla­tit mi­li­o­ny lidí, občanů So­vět­ské­ho svazu, ev­rop­ských a asij­ských států, USA, za mír, za mož­nost žít. Dnes, kdy se stále čas­tě­ji ozý­va­jí návrhy pře­hod­no­tit vý­sled­ky války a úlohu SSSR v po­ráž­ce fa­šis­mu, si je třeba ucho­vat a předat mladé ge­ne­ra­ci vzpo­mín­ky na ty straš­né udá­los­ti, před kte­rý­mi svět není po­jiš­těn.

V tento den budou po celém světě tisíce lidí účast­ní­ky vzpo­mín­ko­vých akcí a ce­re­mo­ni­á­lů. V za­stu­pi­tel­stvích Ros­so­trud­ni­čestva a v part­ner­ských or­ga­ni­za­cích pro­běh­nou spo­le­čen­ské akce, vý­sta­vy fo­to­gra­fií a do­ku­men­tů, vy­stou­pí od­bor­ní­ci.  Dne 20. září v Me­zi­ná­rod­ních vý­zkum­ném stře­dis­ku Druhé svě­to­vé války v Ma­ri­bo­ru pro­běh­ne me­zi­ná­rod­ní kon­fe­ren­ce, vě­no­va­ná úloze par­ty­zán­ské­ho hnutí v urych­le­ní roz­dr­ce­ní fa­šis­mu. V Kyjevě bude za­há­je­na vý­sta­va „Od plánu „Fall Weiß“ do plánu „Bar­ba­rossa“, na které budou před­sta­ve­ny fo­to­gra­fic­ké ma­te­ri­á­ly pol­ských a ně­mec­kých fo­to­re­por­té­rů a rovněž od­taj­ně­né do­ku­men­ty z ar­chi­vu V. Mo­lo­to­va z období za­čát­ku Druhé svě­to­vé války. Oby­va­te­lé mnoha zemí Evropy, Asie a SNS budou mít uni­kát­ní mož­nost se­zná­mit se s ar­chiv­ní­mi fo­to­gra­fic­ký­mi ma­te­ri­á­ly, před­sta­ve­ný­mi na vý­sta­vě „1939. Za­čá­tek Druhé svě­to­vé války“, která bude za­há­je­na v rus­kých stře­dis­cích vědy a kul­tu­ry v Bru­se­lu, Káhiře, Ale­xan­drii a mnoha jiných měs­tech.