Dne 23. května 2019 v Technologickém centru Akademie věd ČR se v rámci konference „Zákon pro umělou inteligenci“ konal kulatý stůl „IT, společnost a právní regulace“, jehož se zúčastnili odborníci různých odvětví z Běloruska, Ruska a Česka. Akci organizovaly „Institut konfliktologii NII gosudarstvověděnija i městnogo samoupravlenija“ a Zastupitelství Rossotrudničestva v ČR.
Vedoucí katedry programového zabezpečení informačních technologií Běloruské státní univerzity informatiky a radiové elektroniky N. Lapickaja se domnívá, že mnohé obavy, spojené s širokým zapojením systémů umělé inteligence nejsou opodstatněné. „Umělá inteligence je dostavba, virtuální realita, která bude člověku pomáhat. Ani jedno situační centrum, ani jeden systém nemůže poskytnout řešení, odpověď, kterou dá zkušený odborník.“ Připomněla rovněž, že jakýkoli přístroj je založen na těch údajích, které jsou do něho vloženy, úložiště údajů má každý přístroj své a probíhá kvůli tomu velká konkurence.
Ředitel „Institutu konfliktologii NII gosudarstvověděnija i městnogo samoupravlenija“ A. Pekšev zdůraznil, že nehledě na rozvoj a zapojení systémů umělé inteligence, včetně bezpilotní dopravy, systému zpracování dat videozáznamů, různých druhů situačních center, systémů monitoringu a modelování „nejsou ničím regulovány, kromě zákonů marketingu“. Sdělil, že Rusko není lídrem na tomto trhu na rozdíl od Číny a USA, kromě systémů „strojového vidění“, ve kterých je Rusko v první trojici.
Zástupce vedoucího Zastupitelství Rossotrudničestva v ČR O. Soloduchin připomněl přítomným, že první zákony, které se týkají robotů, se objevily již v roce 1942 v povídce A. Azimova „Chorovod“. Jsou známy jako „tři zákony robototechniky“. Poznamenal, že dosud nikdo nedal těmto zákonům právní statut a zákony samy sebou regulovaly chování strojů. V současnosti vzniká velká potřeba v právním regulování daleko většího počtu oblastí. Kromě chování a statutu robotů, systémů umělé inteligence, podtrhl důležitou úlohu zákonů, které regulují statut systémů umělé inteligence a rovněž zákonů, které budou regulovat sociální následky masového zapojení těchto systémů.
Kandidát medicínských věd S. Jevdokimov sdělil, že v současnosti moderní zdravotní IT-technologie ve zdravotních zařízeních vyrovnávají kvalifikaci odborníků, umožňují plně, téměř do akce, naplánovat působení zdravotního zásahu.
Všichni účastníci kulatého stolu souhlasili s tím, že jsou potřeba rychlá rozhodnutí. Je možné, že není třeba začínat jen na úrovni národního zákonodárství, ale alespoň na úrovni Euroasijského ekonomického společenství.
Výsledky kulatého stolu shrnul zmocněný vedoucí Zastupitelství Rossotrudničestva v ČR A. Končakov. Zdůraznil, že do našeho života zapojované systémy umělé inteligence mají charakter laviny a tendenci narůstat. Současná společnost na to není připravena ani v sociální, ani v pracovní či právní sféře. Navrhl vytvořit mezinárodní organizační výbor pro otázky právního regulování využití systémů umělé inteligence a utvrdit formát každoroční mezinárodní konference „Zákon pro umělou inteligenci“.