Koncert věnovaný vzpomínce na legendárního českého  klavíristu Ivana Moravce proběhl v RSVK v Praze

Koncert věnovaný vzpomínce na legendárního českého klavíristu Ivana Moravce proběhl v RSVK v Praze

Dne 31. ledna 2018 se v Křiš­ťá­lo­vém sále Rus­ké­ho stře­dis­ka vědy a kul­tu­ry v Praze usku­teč­nil ko­mor­ní kon­cert vážné hudby v podání lau­re­á­tů me­zi­ná­rod­ních sou­tě­ží Fi­lip­pa Sub­bo­ti­na (klavír) a Lud­mi­ly Ště­ti­no­vé (housle). Akce byla při­pra­ve­na za pod­po­ry Za­stu­pi­tel­ství Ros­so­trud­ni­čestva v ČR.

Kon­cer­ty vě­no­va­né vzpo­mín­ce na le­gen­dár­ní­ho čes­ké­ho kla­ví­ris­tu Ivana Mo­rav­ce kaž­do­roč­ně or­ga­ni­zu­je žijící v Praze ruský kla­ví­ris­ta, jeho žák Filipp Sub­bo­tin. Podle jeho slov „je velmi dů­le­ži­té, když žáci po­slou­cha­jí a jsou pří­tomni na vy­stou­pe­ních svých pro­fe­so­rů. Takové kon­cer­ty jsou často dů­le­ži­těj­ší, než vy­u­čo­vá­ní ve třídě“.

Ivan Mo­ra­vec ab­sol­vo­val v roce 1949 Praž­skou kon­zer­va­toř ve třídě E. Grün­fel­do­vé (neteře Alfréda Grün­fel­da), poté stu­do­val na AMU pod ve­de­ním I. Ště­pá­no­vé – Kur­zo­vé a v let­ních kur­zech A. Be­ne­det­ti-Mi­che­lan­ge­li v Itálii. Svě­to­vá sláva se do­sta­vi­la v 60. letech. Dva­krát byl no­mi­no­ván na ame­ric­kou cenu Grammy a získal ně­ko­lik vy­so­kých oce­ně­ní. Zvlášť byla v jeho podání ceněna díla W. A. Mo­zar­ta a F. Cho­pi­na a rovněž skla­da­te­lů – ex­pre­si­o­nis­tů C. De­bussy a M. Ravela.

Hu­deb­ní duo Fi­lip­pa Sub­bo­ti­na a české hous­list­ky Lud­mi­ly Ště­ti­no­vé úspěš­ně vy­stu­pu­je po celé Evropě. Pro­gram večera tvo­ři­ly sklad­by svě­to­vě pro­slu­lých skla­da­te­lů. Kon­cert byl za­há­jen so­ná­tou L. van Beetho­ve­na (Sonáta opus 12 D dur). Poté za­zně­la so­na­ti­na A. Dvo­řá­ka pro housle a klavír ve třech čás­tích (So­na­ti­na opus 100 G dur), čtyři pře­de­hry D. Šosta­ko­vi­če a dvě sklad­by R. Ščedri­na. Jako pří­da­vek hu­deb­ní­ci za­hrá­li známé tango A. Pi­az­zol­li „Chao, Paris“.

Diváci z řad rus­kých kra­ja­nů a Čechů, jichž bylo na kon­cer­tě více než 40, po zá­slu­ze oce­ni­li krás­nou hru hu­deb­ní­ků bouř­li­vým po­tles­kem.