V rámci akcí, vě­no­va­ných Dni kos­mo­nau­ti­ky, se dne 21. dubna 2017 v Praze konala se­tká­ní české ve­řej­nos­ti a rus­kých kra­ja­nů s letcem a kos­mo­nau­tem, Hr­di­nou Ruské fe­de­ra­ce, členem – ko­re­spon­den­tem RAV Ju­ri­jem Ba­tu­ri­nem. Akce byla or­ga­ni­zo­vá­na Za­stu­pi­tel­stvím Ros­so­trud­ni­čestva v ČR.

První vy­stou­pe­ní kos­mo­nau­ta pro­běh­lo v Pla­ne­táriu Praha, kde hlavní část pu­b­li­ka tvo­ři­li stu­den­ti střed­ních škol. Jurij Ba­tu­rin před­ne­sl za­jí­ma­vý re­fe­rát o roz­vo­ji kos­mo­nau­ti­ky ve XX. – XXI. sto­le­tí. Sdělil, že ja­ká­ko­liv tech­nic­ká myš­len­ka, ino­va­ce ve svém roz­vo­ji pro­chá­zí čtyři stádia: fan­ta­zie (po­hád­ka), te­o­re­tic­ké pro­myš­le­ní, in­že­nýr­ské řešení a re­a­li­za­ce. Pro kos­mo­nau­ti­ku ta­ko­vý­mi eta­pa­mi byly fan­ta­zie J. Verna, díla K. Ci­ol­kov­ské­ho a rakety S. Ko­roljo­va. Do­mní­vá se, že se nyní na­chá­zí­me v po­sled­ním stádiu cyklu. Po­drob­ně po­vě­děl o tom, jak dnes pro­bí­há život a práce na me­zi­ná­rod­ní vesmír­né sta­ni­ci, kde strá­vil asi 480 hodin. Po­ví­dá­ní kos­mo­nau­ta bylo do­pl­ně­no pro­mí­tá­ním uni­kát­ních fo­to­gra­fií a videa. Poté od­po­vě­děl na četné dotazy diváků. Na před­náš­ce v Pla­ne­táriu Praha bylo pří­tomno asi 100 diváků, mezi nimiž byli i ko­re­spon­den­ti míst­ních HSP.

Tentýž den Jurij Ba­tu­rin vy­stou­pil v RSVK v Praze, kde se shro­máž­di­li pře­de­vším ruští kra­ja­né a po­drob­ně jim vy­prá­věl o prvním letu prv­ní­ho kos­mo­nau­ta na světě Jurije Ga­ga­ri­na. Zdů­raz­nil, že prav­dě­po­dob­nost úspěš­né­ho ukon­če­ní této ex­pe­di­ce byla 0,8 %. Podle sou­čas­ných po­ža­dav­ků to bylo ne­pří­pust­né riziko. Hlavní kon­struk­tér S. Ko­roljov pře­vzal od­po­věd­nost za let a měl pravdu. Sdělil, že so­vět­ská in­že­nýr­ská mysl tehdy byla na tak vysoké úrovni, že když se ne­dáv­no pomocí mo­der­ních po­čí­ta­čo­vých tech­no­lo­gií po­ku­si­li vy­po­čí­tat možná zlep­še­ní kon­struk­ce trupu rakety Sojuz, uká­za­lo se, že není co vy­lep­šo­vat. Raketa i nadále zů­stá­vá nej­do­ko­na­lej­ší. Při­čemž „náplň“ kos­mic­ké lodi je již dávno di­gi­tál­ní a pro­gra­mo­vé za­bez­pe­če­ní se ob­no­vu­je každé 2-3 roky.

Na otázku ohled­ně per­spek­tiv dal­ších kos­mic­kých vý­zku­mů Ba­tu­rin od­po­vě­děl, že jsme v sou­čas­nos­ti ukon­či­li první cyklus ovlád­nu­tí vesmí­ru a pevně jsme vyšli na zem­skou orbitu. Kos­mo­nau­ti­ka se na­chá­zí v oče­ká­vá­ní nového kva­li­ta­tiv­ní­ho růstu. Další kos­mic­ký růst lid­stva zdr­žu­jí dva fak­to­ry: poměr váhy uži­teč­né­ho ná­kla­du k váze vy­pra­vo­va­né rakety – nosiče (nyní činí 3,8 %) a kos­mic­ká ra­di­a­ce (zatím reálné pro­střed­ky proti ní nebyly na­le­ze­ny, což ome­zu­je čas pobytu člo­vě­ka ve vesmí­ru a dělá ne­mož­ným dál­ko­vé dlou­ho­do­bé lety). Zdů­raz­nil, že věří v řešení těchto pro­blé­mů.

Na se­tká­ní v RSVK v Praze bylo pří­tomno asi 60 osob.