Večer věnovaný vzpomínce na Olega Maleviče v RSVK v Praze

Dne 14. října 2016 se v Křiš­ťá­lo­vém sále Rus­ké­ho stře­dis­ka vědy a kul­tu­ry v Praze konal večer „Kdypak se se­tká­me . . . „, vě­no­va­ný vzpo­mín­ce na Olega Ma­le­vi­če, rus­ké­ho li­te­rár­ní­ho vědce, bo­he­mis­tu a bás­ní­ka. Akce byla při­pra­ve­na za pod­po­ry Za­stu­pi­tel­ství Ros­so­trud­ni­čestva v ČR.

Jméno Olega Ma­le­vi­če je známo mezi jeho rus­ký­mi a čes­ký­mi kolegy. Pro­sla­vil se nejen jako pře­kla­da­tel, ale i pe­da­gog, li­te­rár­ní vědec, bo­he­mis­ta, básník a autor asi 300 vě­dec­kých prací a kri­tic­kých článků v ruském a českém jazyce. K jím pře­lo­že­ným au­to­rům patří: K. Čapek, J. Čapek, T.G. Ma­sa­ryk, J. Vos­ko­vec a J. Werich, J. Neruda, P. Bezruč V. Nezval, J. Topol, P. Kohout a mnozí jiní. Ma­le­vič byl ini­ci­á­to­rem za­lo­že­ní v roce 1995 v Pe­t­ro­hra­dě Spo­leč­nos­ti bratří Čapků a byl rovněž jejím prvním ře­di­te­lem. O. Ma­le­vič ob­dr­žel me­dai­li Mi­nis­ter­stva kul­tu­ry ČR, pa­mět­ní me­dai­li Josefa Dob­rov­ské­ho AV ČR, byl lau­re­á­tem ceny MZV ČR.

Večer za­há­jil ve­dou­cí Za­stu­pi­tel­ství Ros­so­trud­ni­čestva v ČR L. Gamza, který před­sta­vil hosty z Pe­t­ro­hra­du. Po­dě­ko­val všem, že chrání pa­mát­ku na jed­no­ho z nej­vý­znam­něj­ších rus­kých bo­he­mis­tů, který vě­no­val po­pu­la­ri­za­ci české li­te­ra­tu­ry v Rusku více než 50 let.

Během večera, který uvá­dě­la bás­níř­ka a pře­kla­da­tel­ka české poezie O. Li­cha­če­vo­vá (Pe­t­ro­hrad), se jed­na­lo o životě a díle O. Ma­le­vi­če, za­zně­ly vzpo­mín­ky jeho přátel, zná­mých a kolegů, kteří ho­vo­ři­li o jeho lásce k Česku a české kul­tu­ře.

Zvlášť do­jem­ně za­zně­lo vy­prá­vě­ní o otci z úst skla­da­te­le Mi­chai­la Ma­le­vi­če. Oleg Ma­le­vič se do Česka za­mi­lo­val poté, co v mládí pře­če­tl román J. Haška Osudy dob­ré­ho vojáka Švejka. Celý svůj život poté vě­no­val studiu české a slo­ven­ské kul­tu­ry. Zde měl víc přátel než ve své vlasti. Na jeho hrobě v Pe­t­ro­hra­dě jsou zob­ra­ze­ny Hrad­ča­ny. Na počest otce Mi­chail zahrál na klavír svoji vlast­ní sklad­bu Nos­tal­gie.

Na velkém plátně byly pro­mí­tá­ny úryvky z pro­gra­mu Osudy, který na­to­či­li čeští fil­ma­ři.

Šéf­re­dak­tor Na­kla­da­tel­ství N.I. No­vi­ko­va (Pe­t­ro­hrad) M. Rejzin před­sta­vil pří­tom­ným sbor­ník veršů „Post scrip­tum“ a jiná nová díla Ma­le­vi­če. Kniha „Post scrip­tum“ byla vydána spolu s CD, na kterém zní au­tor­ský před­nes a vo­kál­ní cyklus Mi­chai­la Ma­le­vi­če na otcovy verše.

Na večeru se sešel plný sál čes­kých kolegů Ma­le­vi­če, z nichž mnozí o něm vy­prá­vě­li jako o člo­vě­ku a bo­he­mis­to­vi. O své vzpo­mín­ky na Ma­le­vi­če se po­dě­lil bývalý konzul ČR v Pe­t­ro­hra­dě v 90. letech K. Hruška, před­se­da české Spo­leč­nos­ti bratří Čapků P. Ve­spa­lec, básník, pře­kla­da­tel a přítel Ma­le­vi­če V. Daněk, spi­so­va­tel E. Martin, no­vi­nář J. Slomek, re­ži­sér­ka L. En­ge­lo­vá mnozí jiní. Všich­ni se shodli na tom, že to byl ob­di­vu­hod­ný a cit­li­vý člověk jak v oby­čej­ném, tak i pro­fe­si­o­nál­ním životě.

Během celého večera v Křiš­ťá­lo­vém sále zněla hudba v podání Mi­chai­la Ma­le­vi­če a verše O. Ma­le­vi­če, které před­ná­še­la O. Li­cha­če­vo­vá.

Po ukon­če­ní ofi­ci­ál­ní části měli účast­ní­ci mož­nost po­be­se­do­vat v ne­for­mál­ním pro­stře­dí u šálku čaje.