Své podpoříme. Prezident Ruska ohlásil pomoc ruskojazyčným hromadným sdělovacím prostředkům (HSP) v zahraničí

„Rusko bude i nadále pod­po­ro­vat rus­ko­ja­zyč­né HSP v za­hra­ni­čí a rovněž ne­ne­chá své kra­ja­ny bez ochra­ny před ja­ký­mi­ko­li for­ma­mi dis­kri­mi­na­ce,“ pro­hlá­sil pre­zi­dent Ruska Vla­di­mir Putin na V. ce­lo­svě­to­vém kon­gre­su kra­ja­nů.
Vla­di­mir Putin zdů­raz­nil, že na ce­lo­svě­to­vém kon­gre­su kra­ja­nů se sešlo více než 400 000 před­sta­vi­te­lů ruské ko­mu­ni­ty z 97 zemí, což do­ka­zu­je, na­ko­lik je velké a růz­no­ro­dé ruské za­hra­ni­čí.

„Vysoce si ceníme váš vklad do ucho­vá­ní a roz­vo­je rus­ké­ho jazyka, do ochra­ny pro nás spo­leč­ných kul­tur­ních hodnot,“ ob­rá­til se pre­zi­dent na účast­ní­ky kon­gre­su.

Ob­jas­nil, že vláda RF plá­nu­je roz­ví­jet systém grantů na pod­po­ru kul­tur­ně-vzdě­lá­va­cích pro­jek­tů fondu „Russkij mir“ a rovněž v rámci nového fe­de­rál­ní­ho pro­gra­mu „Russkij jazyk“, který byl přijat v roce 2015 a na nějž bylo vy­dě­le­no více než 6,5 mi­li­ar­dy rublů.

„Budeme i nadále pod­po­ro­vat snahu rus­ké­ho za­hra­ni­čí o roz­ší­ře­ní spo­leč­né­ho in­for­mač­ní­ho pro­sto­ru. V sou­čas­nos­ti HSP působí ve více než 80 stá­tech. Za­cho­vá­va­jí si ne­zá­vis­lou, ne­před­po­ja­tou pozici, i když někdy vy­ja­dřu­jí různá mínění, velká vět­ši­na z nich se snaží po­dá­vat ob­jek­tiv­ní, čestné in­for­ma­ce, in­for­ma­ce o sou­čas­ném Rusku, jeho his­to­rii, jeho úspě­ších a rovněž o dů­le­ži­tých vni­t­ro­po­li­tic­kých udá­los­tech,“ upřes­nil V. Putin.

Zdů­raz­nil, že to vše slouží k upev­ňo­vá­ní me­zi­ná­rod­ní au­to­ri­ty a vlivu naší země. HSP rovněž po­má­ha­jí bourat ste­re­o­ty­py a před­sud­ky z mi­nu­lých let, bo­jo­vat proti růz­né­ho rodu pro­pa­gan­dis­tic­kým akcím a klišé a stavět proti nim pravdu o naší zemi. Hlava státu ubez­pe­či­la pří­tom­né o tom, že Rusko bude i nadále po­má­hat rus­ko­ja­zyč­ným HSP. Včetně vy­u­ži­tí Fondu spo­lu­prá­ce s rus­ko­ja­zyč­ným tiskem, jenž byl za­lo­žen na podzim loň­ské­ho roku.

O pod­po­ře rus­ko­ja­zyč­ných vydání v za­hra­ni­čí na kon­gre­su ho­vo­řil i mi­nis­tr za­hra­nič­ních věcí RF Sergej Lavrov. Podle jeho slov ve více než 70 zemích je or­ga­ni­za­cím kra­ja­nů po­sky­to­vá­na pomoc při zpro­střed­ko­vá­ní před­plat­né­ho na ruská pe­ri­o­di­ka, celkem v těchto zemích pra­cu­je více než 3000 HSP v ruském jazyce.

Fond spo­lu­prá­ce s rus­ko­ja­zyč­ným tiskem se může stát jedním z me­cha­ni­z­mů pomoci čin­nos­ti elek­tro­nic­kých a tiš­tě­ných rus­ko­ja­zyč­ných HSP v za­hra­ni­čí, je pře­svěd­čen ná­měs­tek mi­nis­t­ra za­hra­nič­ních věcí RF G. Ka­ra­sin. Podle něho v sou­čas­nos­ti pro Rusko pra­cu­je do­kon­ce in­ter­net, na němž se ob­je­vu­jí de­sít­ky in­ter­ne­to­vých strá­nek, jež byly vy­tvo­ře­ny zá­stup­ci mla­dé­ho po­ko­le­ní kra­ja­nů a které pro­pa­gu­jí po­zi­tiv­ní obraz Ruska. Ve více než 70 zemích or­ga­ni­za­ce kra­ja­nů zís­ká­va­jí pomoc při or­ga­ni­za­ci před­plat­né­ho rus­kých pe­ri­o­dik. Tento seznam, do­mní­vá se di­plo­mat, stačí, aby byl jasný vý­raz­ný pokrok kra­jan­ských or­ga­ni­za­cí na in­for­mač­ním poli.

Mluvčí Rady fe­de­ra­ce Va­len­ti­na Ma­t­vi­jen­ko­vá vy­stou­pi­la s ná­vrhem vy­tvo­řit jed­not­ný in­ter­ne­to­vý portál, který by na­bí­zel HSP pí­ší­cím v ruském jazyce ope­ra­tiv­ní, ale pře­de­vším prav­di­vé in­for­ma­ce o domácí a za­hra­nič­ní po­li­ti­ce Ruska. Podle ní „je to velmi dů­le­ži­té v pod­mín­kách té in­for­mač­ní války, jež se vede vůči naší zemi.“
Naši kra­ja­né v za­hra­ni­čí zdů­raz­ňu­jí, že beseda na kon­gre­su jim pomůže po­cho­pit , jak mají dále pra­co­vat v pod­mín­kách glo­bál­ních změn, které pro­běh­ly ve světě v po­sled­ních letech.

„Pro mne je dů­le­ži­té, jak se na kon­gre­su pro­jed­ná­vá téma in­for­mač­ní opo­zi­ce, ru­so­fó­bie, pokusů na­ru­še­ní ruské iden­ti­ty, které se silně odráží na za­hra­nič­ních kra­ja­nech, jaké budou pro­ve­de­ny závěry. My ze své strany jsme za spo­je­ní úsilí rus­ko­ja­zyč­ných za­hra­nič­ních HSP, které vy­stu­pu­jí za dobré vztahy mezi Ruskem a Zá­pa­dem,“ zdů­raz­nil J. Je­re­men­ko, šéf­re­dak­tor por­tá­lu ce­lo­ně­mec­ké ko­or­di­nač­ní rady rus­kých kra­ja­nů „Russko­je pole“.

To pod­trh­nul ve svém pro­je­vu i pre­zi­dent Ruska: „Nemůže nám být jedno, nemůže nás ne­zne­po­ko­jo­vat to, že v řadě zemí cíleně zne­hod­no­cu­jí systém vzdě­lá­vá­ní v ruském jazyce, pod vy­myš­le­ný­mi zá­min­ka­mi ztě­žu­jí práci rus­kých di­va­del, kniho­ven, kul­tur­ních stře­di­sek.“

Podle slov V. Putina, ucho­vá­ní a rozvoj v za­hra­ni­čí rus­ké­ho jazyka, který „byl během sto­le­tí ja­zy­kem me­zi­ná­rod­ní ko­mu­ni­ka­ce pro mnoho národů eu­ro­a­zij­ské­ho kon­ti­nen­tu, po­má­hal jim od­ha­lo­vat po­kla­dy svě­to­vé kul­tu­ry, se­zna­mo­val je po­kro­ko­vý­mi úspě­chy vědy a tech­ni­ky,“ bude udě­lo­vá­na zvlášt­ní po­zor­nost. Pro re­a­li­za­ci tohoto cíle je již při­pra­ve­na kon­cep­ce „Russkoj školy za rubě­žom“. V rámci pro­gra­mu „Russkij jazyk“, který byl přijat v tomto roce ve fondu „Russkij mir“, bude využit systém grantů na pod­po­ru kul­tur­ně-vzdě­lá­va­cích pro­jek­tů.

Při tom, jak pro­hlá­sil mi­nis­tr za­hra­nič­ních věcí S. Lavrov, Rusko jde ne­zá­vis­lou cestou a nikdy ne­pů­jde cestou sa­mo­i­zo­la­ce, cestou hle­dá­ní ne­přá­tel, naopak Rusko bude vždy při­pra­ve­no spo­lu­pra­co­vat se všemi, kdo mu od­po­ví­da­jí vzá­jem­nos­tí. Zdů­raz­nil též, že kra­ja­né, kteří dobře znají si­tu­a­ci v zemích, v nichž žijí, mohou ak­tiv­ně a efek­tiv­ně na­po­má­hat spo­lu­prá­ci s těmito zeměmi.

Kon­gres bude pra­co­vat dva dny. Za tuto dobu účast­ní­ci budou moci na­vští­vit ple­nár­ní za­se­dá­ní a te­ma­tic­ké sekce, pro­jed­nat u ku­la­té­ho stolu otázky roz­vo­je rus­ko­ja­zyč­ných HSP v za­hra­ni­čí. Zítra, 6. lis­to­pa­du, budou vy­hlá­še­ny závěry ce­lo­svě­to­vé­ho kon­gre­su kra­ja­nů.

Ljubov Gle­bo­vo­vá na­vrh­la změnit pří­stup k šíření rus­ké­ho jazyka v za­hra­ni­čí
Během konání V. ce­lo­svě­to­vé­ho kon­gre­su kra­ja­nů ve­dou­cí Ros­so­trud­ni­čestva Ljubov Gle­bo­vo­vá na­vrh­la změnit pří­stup k šíření rus­ké­ho jazyka v za­hra­ni­čí: „Na­vr­hu­je­me vy­u­ží­vat zvý­še­né­ho zájmu o jazyk přes zvý­še­ní zájmu o Rusko.“
„Je ra­dost­né vidět, že se zde dnes shro­máž­di­li za­in­te­re­so­va­ní kra­ja­né, kteří jsou našim ak­ti­vem v pro­pa­go­vá­ní zájmů Ruska za jeho hra­ni­ce­mi,“ po­dotkla ve­dou­cí Ros­so­trud­ni­čestva.

Podle L. Gle­bo­vo­vé ne­hle­dě na ome­ze­ní na úrovni me­zi­stát­ních styků, eko­no­mic­ké sankce, po­li­tic­ký tlak, zájem o Rusko stále roste. „Nyní, když se Rusko stalo vliv­ným hráčem na me­zi­ná­rod­ní aréně, je zvláš­tě za­jí­ma­vé pro občany jiných zemí. Na nás teď leží velká zod­po­věd­nost, na otázky, které vznik­nou, dávat ade­kvát­ní bez­chyb­né od­po­vě­di.“

Účast­ní­ci sekce vy­já­d­ři­li pře­svěd­če­ní, že efek­ti­vi­ta čin­nos­tí ruské ko­mu­ni­ty v za­hra­ni­čí, za­mě­ře­ná na za­cho­vá­ní své et­no­gra­fic­ké oso­bi­tos­ti značně vzros­te a získá do­plň­ko­vý silný impulz během prak­tic­ké re­a­li­za­ce kon­cep­ce „Russ­ka­ja škola za rubě­žom“ a Státní kon­cep­ce pod­po­ry Ruskou fe­de­ra­cí rus­ké­ho jazyka v za­hra­ni­čí.

Ljubov Gle­bo­vo­vá: „Ide­o­lo­gie uplat­ňo­vá­ní rus­ké­ho sys­té­mu vzdě­lá­ní v za­hra­ni­čí se nesmí změnit ve zjed­no­du­še­nou praxi vy­tvá­ře­ní škol­ních budov“
V Moskvě po­kra­ču­je V. ce­lo­svě­to­vý kon­gres kra­ja­nů. Druhý den fóra je plně vě­no­ván za­se­dá­ním v te­ma­tic­kých sek­cích.
Ros­so­trud­ni­čestvo vede sekci vě­no­va­nou roz­ši­řo­vá­ní rus­ké­ho jazyka, ruské kul­tu­ry a vzdě­lá­ní v za­hra­ni­čí. Mo­de­rá­to­rem sekce je ve­dou­cí Ros­so­trud­ni­čestva Ljubov Gle­bo­vo­vá.

„Šíření rus­ké­ho jazyka, ruské kul­tu­ry a vzdě­lá­ní v za­hra­ni­čí je jednou z pri­o­rit Ruska. Je to základ ruské ko­mu­ni­ty, celého za­hra­nič­ní­ho rus­ké­ho světa,“ zdů­raz­ni­la ve­dou­cí agen­tu­ry.

Ljubov Gle­bo­vo­vá sta­no­vi­la hlavní úlohu Ros­so­trud­ni­čestva na nej­bliž­ší období, jež spo­čí­vá ve vy­tvo­ře­ní „před­mět­né­ho a sro­zu­mi­tel­né­ho plánu při re­a­li­za­ci kon­cep­ce roz­vo­je ruské školy a rus­ké­ho jazyka“.

„Chys­tá­me se ak­tiv­ně za­po­jit do čin­nos­ti za­mě­ře­né na vy­tvá­ře­ní me­cha­ni­z­mů re­a­li­za­ce kon­cep­ce „Russ­ka­ja škola“, aby se celá ide­o­lo­gie uplat­ňo­vá­ní rus­ké­ho sys­té­mu vzdě­lá­vá­ní ne­změ­ni­la ve zjed­no­du­še­nou praxi vy­tvá­ře­ní škol­ních budov. Musíme ak­tiv­ně­ji vy­u­ží­vat mož­nos­ti sou­kro­mé­ho a stát­ní­ho part­ner­ství, mož­nos­ti uplat­ně­ní rus­kých vzdě­lá­va­cích me­to­dik a stan­dar­dů vý­cho­vy ve ško­lách za­hra­nič­ních států.“