Na celosvětovém kongresu krajanů prezident Ruska Vladimir Putin vyzval k tomu, aby byly více využity současné humanitární technologie

Na za­há­je­ní V. ce­lo­svě­to­vé­ho kon­gre­su kra­ja­nů se pre­zi­dent Ruska Vla­di­mir Putin dotkl mnoha dů­le­ži­tých aspek­tů vzá­jem­né­ho hu­ma­ni­tár­ní­ho pů­so­be­ní, v pod­sta­tě vy­ty­čil před Ros­so­trud­ni­čestvem úkoly pro nej­bliž­ší bu­douc­nost.

Text vy­stou­pe­ní pre­zi­den­ta Ruské fe­de­ra­ce na ple­nár­ním za­se­dá­ní V. ce­lo­svě­to­vé­ho kon­gre­su kra­ja­nů, kteří žijí v za­hra­ni­čí.

Moskva, 5. lis­to­pa­du 2015

V. V. Putin:

Vážení přá­te­lé, dobrý den,

s po­tě­še­ním vítám účast­ní­ky V. ce­lo­svě­to­vé­ho kon­gre­su kra­ja­nů v Moskvě – rodném a blíz­kém pro vás i pro nás hlav­ním městě Ruska.

Ne­dáv­no jsme sla­vi­li svátek — Den ná­rod­ní jed­no­ty – den pa­mát­ky na hr­din­ské strán­ky naší his­to­rie, na hr­din­ské činy našich předků ve jménu zís­ká­ní svo­bo­dy a bla­hoby­tu naší vlasti. Tento svátek sym­bo­li­zu­je spo­je­ní mno­ha­ná­rod­nost­ní­ho Ruska a našich kra­ja­nů, kteří žijí v za­hra­ni­čí.

Slo­že­ní de­le­gá­tů fóra, shro­máž­di­li se zde před­sta­vi­te­lé téměř 100 států, 97 zemí, ná­zor­ně uka­zu­je, na­ko­lik je velké a růz­no­ro­dé ruské za­hra­ni­čí. Jsme vám upřím­ně vděčni, drazí přá­te­lé, vám všem za to, že si ucho­vá­vá­te hlu­bo­ké vnitř­ní spo­je­ní se svojí his­to­ric­kou vlastí, za to, že jste hrdi na Rusko, vážíte si jeho kul­tur­ních a du­chov­ních tradic, že se za­jí­má­te o jeho osud a jeho sou­čas­né
sta­ros­ti.

Cítili jsme vaši so­li­da­ri­tu v období při­po­jo­vá­ní Krymu a Se­vas­to­po­lu k Rusku. Byla to his­to­ric­ká udá­lost. Roz­ho­du­jí­cí pod­po­ra našich kra­ja­nů, kteří pevně vy­já­d­ři­li svoji vůli být s Ruskem, pod­po­řit Rusko, po­má­ha­la sjed­no­tit celou ruskou spo­leč­nost a stala se dů­le­ži­tým fak­to­rem kon­so­li­da­ce rus­ké­ho za­hra­ni­čí a celého rus­ké­ho světa.

Vysoce si ceníme váš vklad do ucho­vá­vá­ní a roz­vo­je rus­ké­ho jazyka, do ucho­vá­ní obec­ných kul­tur­ních hodnot.

Vidíme, že stále větší úlohu v roz­vo­ji hu­ma­ni­tár­ních styků kra­ja­nů s Ruskem hraje Ruská pra­voslav­ná církev a jiné naše tra­dič­ní kon­fe­se. Ruské za­hra­ni­čí vždy spo­jo­va­lo lidi nej­růz­něj­ších ná­rod­nos­tí a vy­zná­ní. Je velmi dů­le­ži­té, že dnes spolu řešíte spo­leč­né úkoly, úkoly, jež stojí před naší zemí.

Chci sr­deč­ně po­dě­ko­vat našim kra­ja­nům, kteří letos po­má­ha­li při pří­pra­vě a konání akcí, vě­no­va­ných 70. výročí vel­ké­ho ví­těz­ství – ví­těz­ství nad fa­šis­mem. Všich­ni, kdo osla­vo­va­li ve­te­rá­ny žijící v za­hra­ni­čí, zú­čast­ni­li se akcí „Ge­or­gi­jev­s­ka­ja len­točka“ a „Bess­mert­nyj polk“, kdo bo­jo­va­li s pokusy pře­krou­tit mi­nu­lost, snížit roz­ho­du­jí­cí roli národů So­vět­ské­ho svazu v po­ra­že­ní na­cis­mu, vám všem ohrom­ný dík a hlu­bo­ká po­klo­na.

Vážení přá­te­lé, vše­stran­ná pod­po­ra kra­ja­nů byla a zů­sta­ne jednou z pri­o­rit spo­leč­né­ho úsilí států a spo­le­čen­ských or­ga­ni­za­cí. Budeme dělat vše pro to, aby tato práce byla efek­tiv­něj­ší a méně by­ro­kra­tic­ká, aby svá přání, návrhy a ini­ci­a­ti­vy mohl vy­já­d­řit každý náš krajan a reakce na pro­blémy a otázky, které si po­klá­dá­te, byla co možná nej­rych­lej­ší, co možná s nej­lep­ším vý­sled­kem, aby byla tato reakce hu­mán­ní.

Právě takový pří­stup vy­u­ží­vá ve své čin­nos­ti Vládní komise pro otázky kra­ja­nů v za­hra­ni­čí, MZV, Ros­so­trud­ni­čestvo a jiné in­sti­tu­ce.

Na další po­sí­le­ní práce s kra­ja­ny je smě­řo­ván od­po­ví­da­jí­cí pro­gram na léta 2015-2017. Jednou z jeho dů­le­ži­tých akcí je pro­jekt „Zdrav­stvuj, Ros­si­ja!“ V jeho rámci se konají vzdě­lá­va­cí zá­jezdy na his­to­ric­ká místa Ruska pro vítěze sou­tě­ží o his­to­rii a kul­tu­ře naší země. V pro­bí­ha­jí­cím roce tuto mož­nost vy­u­ži­lo okolo 1000 lidí z 47 zemí.

Kromě toho se v sou­la­du s pro­gra­mem v dubnu v Soči konaly 1. ce­lo­svě­to­vé hry mla­dých kra­ja­nů, vě­no­va­né 70. výročí vel­ké­ho ví­těz­ství. Zú­čast­ni­lo se jich okolo 600 dětí z 33 zemí.

Za­jí­ma­vé a uži­teč­né pro­jek­ty re­a­li­zu­jí ruské re­gi­o­ny. Na­bí­ze­jí spo­lu­prá­ci pod­ni­ka­te­lům, zá­stup­cům vědy, kul­tu­ry a mlá­de­ži. Úspěš­né je Fórum mla­dých kra­ja­nů, které kaž­do­roč­ně or­ga­ni­zu­je Magis­trát Pe­t­ro­hra­du. Vláda Ta­tar­stá­nu uspo­řá­da­la v Kazani již 6 ce­lo­svě­to­vých fór ta­tar­ské mlá­de­že. Po­čí­tá­me s tím, že vy­so­kou ak­ti­vi­tu v této ob­las­ti budou pro­je­vo­vat i naše po­hra­nič­ní ob­las­ti.

Velkou po­zor­nost se chys­ta­jí vě­no­vat ucho­vá­vá­ní a roz­vo­ji rus­ké­ho jazyka, již jsem o tom ho­vo­řil. Během sto­le­tí byl ja­zy­kem me­zi­ná­rod­ní ko­mu­ni­ka­ce pro mnoho národů eu­ro­asij­ské­ho kon­ti­nen­tu, po­má­hal jim od­ha­lo­vat pro sebe po­kla­dy svě­to­vé kul­tu­ry, se­zna­mo­vat se s pro­gre­siv­ní­mi vý­sled­ky vědy a tech­ni­ky.

Nemůže nám být jedno, nemůže nás ne­zne­po­ko­jo­vat to, že v řadě zemí cíleně zne­hod­no­cu­jí systém vzdě­lá­vá­ní v ruském jazyce, pod vy­myš­le­ný­mi zá­min­ka­mi ztě­žu­jí práci rus­kých di­va­del, kniho­ven, kul­tur­ních stře­di­sek.

Na mi­nu­lém fóru se mnoho mlu­vi­lo o nut­nos­ti roz­vo­je výuky v ruském jazyce v za­hra­ni­čí. Už je při­pra­ve­na kon­cep­ce „Ruská škola v za­hra­ni­čí“. Cílem ta­ko­vých škol je pro­pa­go­vat ruské me­to­di­ky učení, vý­cho­vy, roz­ví­je­jí­cí výuky, po­má­hat studiu rus­ké­ho jazyka a před­mě­tů, které mají vztah k naší zemi, vztah k Rusku, např. his­to­rie a ze­mě­pi­su naší země, roz­vo­ji její kul­tu­ry a umění.

Je zřejmé, že je po­tře­ba efek­tiv­ně­ji vy­u­ží­vat pro or­ga­ni­za­ci kurzů a krouž­ků studia rus­ké­ho jazyka mož­nos­tí in­sti­tu­cí do­plň­ko­vé­ho vzdě­lá­vá­ní, včetně ne­děl­ních škol Ruské pra­voslav­né církve, vzdě­lá­va­cích a osvě­to­vých stře­di­sek jiných našich tra­dič­ních kon­fe­sí.

Jsme rovněž při­pra­ve­ni roz­ši­řo­vat síť rus­kých kul­tur­ních a vě­dec­kých stře­di­sek, ak­tiv­ně­ji za­po­jo­vat pra­cu­jí­cí v za­hra­ni­čí ruské pod­ni­ka­te­le, ob­chod­ní­ky k or­ga­ni­za­ci a za­ří­ze­ní rus­kých škol a kul­tur­ních stře­di­sek, k vy­tvá­ře­ní ko­mu­ni­kač­ních ploch pro přímou ko­mu­ni­ka­ci lidí v za­hra­ni­čí.

Plá­nu­je­me roz­ví­jet systém grantů na pod­po­ru kul­tur­ních a vzdě­lá­va­cích pro­jek­tů v rámci fondu „Russkij mir“ a rovněž v rámci nového fe­de­rál­ní­ho pro­gra­mu „Russkij jazyk“, který byl přijat v roce 2015 a na nějž bylo vy­dě­le­no více než 6,5 mi­li­ar­dy rublů.

Budeme i nadále pod­po­ro­vat snahy rus­ké­ho za­hra­ni­čí o roz­ši­řo­vá­ní spo­leč­né­ho in­for­mač­ní­ho pro­sto­ru. V sou­čas­nos­ti rus­ko­ja­zyč­né hro­mad­né sdě­lo­va­cí pro­střed­ky působí ve více než 80 stá­tech. Za­cho­vá­va­jí si ne­zá­vis­lou, ne­před­po­ja­tou pozici, i když někdy vy­ja­dřu­jí různá mínění, velká vět­ši­na z nich se snaží po­dá­vat ob­jek­tiv­ní, čestné in­for­ma­ce, in­for­ma­ce o sou­čas­ném Rusku, jeho his­to­rii, jeho úspě­ších a rovněž o dů­le­ži­tých vni­t­ro­po­li­tic­kých udá­los­tech. To vše, po­cho­pi­tel­ně, slouží k upev­ňo­vá­ní me­zi­ná­rod­ní au­to­ri­ty a vlivu naší země, pomáhá bourat ste­re­o­ty­py a před­sud­ky z mi­nu­lých let, bo­jo­vat proti růz­né­ho rodu pro­pa­gan­dis­tic­kým akcím a klišé a stavět proti nim pravdu o naší zemi. Budeme i nadále po­má­hat rus­ko­ja­zyč­ným hro­mad­ným sdě­lo­va­cím pro­střed­kům a při tom vy­u­ží­vat mož­nos­ti Fondu spo­lu­prá­ce s rus­ko­ja­zyč­ným tiskem, jenž byl za­lo­žen na podzim loň­ské­ho roku.

Po­klá­dá­me za velmi dů­le­ži­té vy­tvo­ře­ní vhod­ných pod­mí­nek pro stu­di­um našich mla­dých kra­ja­nů na rus­kých vy­so­kých ško­lách. V roce 2015 kvóta příjmu pro ně do­sáh­la 15 000 osob. Budeme i nadále po­má­hat upev­ně­ní po­bo­ček našich škol v jiných zemích, pře­de­vším na území SNS. Tam již fun­gu­je do­sta­teč­né množ­ství po­bo­ček našich vy­so­kých škol, budeme po­kra­čo­vat v této práci.

Prin­ci­pi­ál­ním úkolem je spo­leh­li­vá ochra­na kra­ja­nů před ja­ký­mi­ko­li for­ma­mi dis­kri­mi­na­ce, za­bez­pe­če­ní jejich zá­kon­ných práv a svobod. Řeč jde o ta­ko­vých zá­sad­ních prá­vech, jako je mož­nost studia rus­ké­ho jazyka, ucho­vá­vá­ní kul­tur­ních a du­chov­ních tradic.

V této práci velmi pomáhá Fond pod­po­ry kra­ja­nů ži­jí­cích v za­hra­ni­čí. Od roku 2012 re­a­li­zo­val okolo 300 pro­jek­tů v 42 zemích. Pod­stat­nou pomoc zís­ka­lo okolo 40 000 lidí. Lidé, kteří se z růz­ných příčin ocitli mimo Rusko, musí být pevně pře­svěd­če­ni: my vždy budeme hájit jejich zájmy, tím spíš ve slo­ži­tých, kri­zo­vých si­tu­a­cích, takové vznik­ly v Libyi, Sýrii a Jemenu.

Sa­mo­zřej­mě budeme po­kra­čo­vat v re­a­li­za­ci Stát­ní­ho pro­gra­mu po­skyt­nu­tí pomoci dob­ro­vol­né­mu pře­síd­le­ní do Ruska kra­ja­nů, kteří žijí v za­hra­ni­čí, a rovněž od­po­ví­da­jí­cích re­gi­o­nál­ních pro­gra­mů, které fun­gu­jí již v 59 sub­jek­tech fe­de­ra­ce. Zdů­raz­ním, že jen v rámci re­a­li­za­ce pro­gra­mu se do Ruska pře­stě­ho­va­lo více než 367 000, z nichž téměř 130 000 je z Ukra­ji­ny.

Dobře si uvě­do­mu­je­me, že pomoc pro ty, kdo by se chtěli vrátit do vlasti, po­tře­bu­je ne­u­stá­le vy­lep­šo­vá­ní. Je zde ještě hodně pro­blé­mů. Dobře znám postup této práce, je tam třeba ještě mnoho udělat. Tady je velmi dů­le­ži­tá zpětná vazba: vaše hod­no­ce­ní těchto pro­blé­mů, návrhy jak vy­tvo­řit pro­gram za­měst­na­nos­ti, pro­fe­si­o­nál­ní pří­pra­vy, za­bez­pe­če­ní byd­le­ní, pomoci v za­há­je­ní vlast­ní živ­nos­ti – jak to udělat v pruž­ném režimu, jenž od­po­ví­dá sku­teč­né­mu životu a je za­mě­řen na po­ža­dav­ky kon­krét­ních lidí a rodin.

Plá­nu­je­me rovněž více vy­u­ží­vat sou­čas­né hu­ma­ni­tár­ní tech­no­lo­gie. Jednou z nich je vy­tvo­ře­ní jed­no­ho do­stup­né­ho in­for­mač­ní­ho zdroje, kde by bylo možné ob­dr­žet kon­zul­ta­ci v ši­ro­kém okruhu pro­blé­mů a otázek.

Vážení přá­te­lé, chtěl bych vy­zdvih­nout ještě jedno dů­le­ži­té téma, které se přímo dotýká otázek ob­no­ve­ní jed­no­ty ruské his­to­rie, ob­čan­ské­ho smí­ře­ní a pře­ko­ná­ní těch dra­ma­tic­kých rozko­lů, které jsme pro­ži­li ještě v mi­nu­los­ti. Řeč je o čin­nos­ti za­bý­va­jí­cí se ná­vra­tem do Ruska dě­dic­tví našich vý­znam­ných kra­ja­nů. Z růz­ných důvodů byli nuceni opus­tit Rusko, ale po­kra­čo­va­li ve službě vlasti. Mnozí v tom viděli i svoji misi. Moc si toho vážíme.

V blízké době v Moskvě začne stavba prv­ní­ho v Rusku muzea rus­ké­ho za­hra­ni­čí. Bude částí Domu rus­ké­ho za­hra­ni­čí A. Solže­nicy­na a podle svých sbírek a tech­nic­ké­ho vy­ba­ve­ní by měl být jedním z nej­lep­ších muzeí Ruska.

Po­dotknu, že za 20 let své čin­nos­ti Dům rus­ké­ho za­hra­ni­čí získal jako dar téměř čtvrt mi­li­o­nu mu­zej­ních ex­po­ná­tů, ar­chiv­ních do­ku­men­tů a knih. Byly mezi nimi obrazy vý­znam­ných malířů, sbírky au­to­gra­mů a jiných do­ku­men­tů našich zná­mých spi­so­va­te­lů, po­li­ti­ků, ve­řej­ných či­ni­te­lů. Velké sbírky knih a tisku, jež jsou v domě, vý­mluv­ně svědčí o tom, že ne­hle­dě na slo­ži­té, někdy i dra­ma­tic­ké pod­mín­ky, naši lidé v cizině dělali vše, aby jejich po­tom­ci nikdy ne­za­po­mně­li, odkud po­chá­ze­jí.

Chci pod­trh­nout, že všech­ny pře­da­né pa­mát­ky se na­chá­ze­jí v péči státu. Toto ne­o­ce­ni­tel­né in­te­lek­tu­ál­ní a kul­tur­ní dě­dic­tví rus­ké­ho za­hra­ni­čí – jak to chtěli jeho tvůrci – bude slou­žit Rusku, našim lidem, bu­dou­cím po­ko­le­ním naší země.

Drazí přá­te­lé, musíme spo­leč­ně ještě mnohé udělat pro upev­ně­ní ob­chod­ních a kul­tur­ních styků kra­ja­nů s Ruskem. My o to určitě budeme usi­lo­vat a do­sáh­ne­me vy­ty­če­ných cílů.

Hlavní však je, že zů­stá­vá­me blízcí jeden dru­hé­mu. Jsem pře­svěd­čen o tom, že ať byste byli kde­ko­liv, his­to­ric­ká vlast pro vás vždy bude spo­leh­li­vou oporou, oprav­do­vou láskou, která in­spi­ru­je člo­vě­ka celý jeho život.

Chtěl bych vám po­dě­ko­vat za vaši práci, za váš zájem o pro­blémy sou­čas­né­ho Ruska a popřát vám vše nej­lep­ší.

Mno­ho­krát vám děkuji.

Ljubov Gle­bo­vo­vá „Ruští kra­ja­né – to je hlavní síla a před­voj Ruska“

Dne 5. lis­to­pa­du 2015 byl v Moskvě za­há­jen V. ce­lo­svě­to­vý kon­gres kra­ja­nů.

Na akci se sjelo více než 400 de­le­gá­tů z 97 zemí. Se­mi­ná­ře se rovněž zú­čast­ni­li pre­zi­dent Ruské fe­de­ra­ce V. Putin, mi­nis­tr za­hra­nič­ních věcí RF S. Lavrov, před­sed­ky­ně Rady fe­de­ra­ce V. Ma­t­vi­jen­ko, mluvčí Státní dumy S. Na­ryškin, pa­tri­ar­cha mos­kev­ský a celé Rusi Kirill.

Cílem kon­gre­su byla kon­so­li­da­ce všech kra­ja­nů, kteří z toho či jiného důvodu žijí za hra­ni­ce­mi Ruska, zvý­še­ní úlohy a vlivu rus­kých ko­mu­nit v zemích, ve kte­rých žijí, ucho­vá­vá­ní a upev­ňo­vá­ní pozic rus­ké­ho jazyka a ruské kul­tu­ry.

Ve svém vy­stou­pe­ní na kon­gre­su ve­dou­cí Ros­so­trud­ni­čestva Ljubov Gle­bo­vo­vá zdů­raz­ni­la, že v sou­čas­né slo­ži­té me­zi­ná­rod­ní si­tu­a­ci jsou kra­ja­né hlavní oporou Ruska v za­hra­ni­čí. Podle ve­dou­cí or­ga­ni­za­ce hlavní v me­zi­ná­rod­ní hu­ma­ni­tár­ní spo­lu­prá­ci byl a zů­stá­vá vztah „člověk – člověk“, který stojí výš než hra­ni­ce, po­li­ti­ka, eko­no­mic­ké zájmy.

„Záruku úspě­chu ne­vi­dí­me v růstu by­ro­kra­tic­kých pro­cedur, ale v roz­ši­řo­vá­ní prak­tik vol­né­ho di­a­lo­gu mezi lidmi, v za­bez­pe­če­ní široké do­stup­nos­ti ke studiu rus­ké­ho jazyka, k zís­ká­ní vzdě­lá­ní v nej­lep­ších tra­di­cích ruské školy, v pomoci vy­so­kým školám v zís­ká­ní co možná nej­vět­ší­ho počtu za­hra­nič­ních stu­den­tů, v pod­po­ře roz­ši­řo­vá­ní ruské kul­tu­ry a ucho­vá­vá­ní kul­tur­ní­ho a his­to­ric­ké­ho dě­dic­tví Ruska v za­hra­ni­čí.“

Ve­dou­cí Ros­so­trud­ni­čestva vy­zva­la k roz­ši­řo­vá­ní di­a­lo­gu s kra­ja­ny v růz­ných ob­las­tech, mimo jiné na bázi rus­kých stře­di­sek vědy a kul­tu­ry v za­hra­ni­čí, za­po­jit do tohoto pro­ce­su všech­ny za­in­te­re­so­va­né osoby a tím zvýšit zájem o ruský jazyk a Rusko jako celek.