Umělecký večer Vasilije Lanového RSVK v Praze

Umělecký večer Vasilije Lanového RSVK v Praze

Dne 21. lis­to­pa­du 2014 se ve Velkém sále  Rus­ké­ho stře­dis­ka vědy a kul­tu­ry v Praze usku­teč­nil večer ná­rod­ní­ho umělce Ruska Vasi­li­je La­no­vé­ho. Akce byla or­ga­ni­zo­vá­na Za­stu­pi­tel­stvím Ros­so­trud­ni­čestva v ČR za pod­po­ry Vel­vy­sla­nec­tví RF v ČR.

Vý­znam­ný ruský herec si získal lásku mi­li­ó­nů svých spo­lu­ob­ča­nů a mnoha diváků z růz­ných zemí. Vy­tvo­řil více než 80 rolí v rus­kých fil­mech a di­va­del­ních před­sta­ve­ní Mos­kev­ské­ho aka­de­mic­ké­ho di­va­dla J. Vach­tan­go­va. Večer se stal sku­teč­ným svát­kem pro ruské kra­ja­ny i české diváky. Na se­tká­ní s ob­lí­be­ným uměl­cem přišli lidé růz­ných vě­ko­vých ka­te­go­rií – od ve­te­rá­nů války do žáků zá­klad­ních škol. Ve Velkém sále  RSVK, kam se vejde 380 diváků, v tento večer nebylo ani jedno volné místo.

Vasi­lij La­no­voj se s diváky po­dě­lil o vzpo­mín­ky na své vá­leč­né dět­ství. Při tom ci­to­val slova rus­ké­ho spi­so­va­te­le Ka­ram­zi­na o tom, že děti války se vždy rych­le­ji stá­va­jí do­spě­lý­mi a umějí ro­ze­znat pravdu od lži. Je zřejmé, že s tímto je ve velké míře spo­je­no ne­ob­vyk­lé cha­risma herce.

Vasi­lij La­no­voj po­vě­děl o svých prv­ních rolích ve filmu (film „Atěstat zra­los­ti“ (Ma­tu­ri­ta) a „Pavka Kor­ča­gin“(Pavel Kor­ča­gin), o době studií v Di­va­del­ním uči­liš­ti Ščuki­na, kde v sou­čas­né době sám vy­u­ču­je a o velkým Je­v­ge­ni­jem Vach­tan­go­vem vy­tvo­ře­ném ob­lí­be­ném di­va­dle, kte­ré­mu herec hrdě slouží již více než 60 let. Během večera byly di­vá­kům pro­mít­nu­ty úryvky z filmů „Pavka Kor­ča­gin“, „Vojna a mír“, „Anna Ka­me­ni­no­vá“, „Ofi­ce­ry“ (Dů­stoj­ní­ci) a mnoha jiných, ve kte­rých mi­s­trov­sky hrál La­no­voj.

Další část večera Vasi­lij La­no­voj vě­no­val čtení úryvků z děl Lva Tolsté­ho, před­ne­su veršů A. Puški­na a bás­ní­ků z období Velké vlas­te­nec­ké války.

Umě­lec­ký večer ukon­čil velký ruský herec písní z filmu „Ofi­ce­ry“, kterou celý sál po­slou­chal vesto­je a zpíval s ním.

Po akci herec ob­dr­žel kytice květin od vděč­né­ho pu­b­li­ka, roz­dá­val au­to­gra­my, od­po­vě­děl na četná slova díků od diváků, kteří se dlouho ne­chtě­li roz­lou­čit s mi­lo­va­ným uměl­cem.

Vasi­lij La­no­voj dal ně­ko­lik in­terwiev no­vi­ná­řům míst­ních rus­ko­ja­zyč­ných hro­mad­ných sdě­lo­va­cích pro­střed­ků.