POZOR! 22. června 2026 bude knihovna zavřená. Děkujeme za pochopení. ×
Hlavní strana · O Rusku · Ural
Ural
Ural je hřbet, který dělí svět. Ural­ské hory se táhnou 2500 km od severu k jihu a slouží jako ze­mě­pis­ná hra­ni­ce mezi Ev­ro­pou a Asií — přes­to­že samy hory jsou ne­vy­so­ké: vět­ši­na vr­cho­lů ne­pře­sa­hu­je 1500 metrů. Ural je „opěrný kraj moc­nos­ti“, jak jej nazval Tvar­dov­skij: těží se zde tře­ti­na rus­kých kovů a prů­mys­lo­vá města 18. sto­le­tí sta­vě­ly ruce ne­vol­ní­ků v hut­ních zá­vo­dech za­lo­že­ných Petrem I. Za in­dustri­ál­ní tváří se však skrývá po­zo­ru­hod­ná pří­ro­da a své­byt­ná kul­tu­ra. Hra­ni­ce Evropy a Asie.

Je­ka­těrinburg

Panorama Jekatěrinburgu
Je­ka­těrinburg

Je­ka­těrinburg je čtvrté nej­vět­ší město Ruska podle počtu oby­va­tel a ne­for­mál­ní hlavní město Uralu. Byl za­lo­žen roku 1723 jako cen­t­rum hutní výroby a dnes je jedním z nejdy­na­mič­těj­ších re­gi­o­nál­ních center země se silnou umě­lec­kou scénou. Je­ka­těrinburg patří mezi svě­to­vé lídry v hus­to­tě pou­lič­ní­ho umění: de­sít­ky vel­kých ná­stěn­ných maleb zdobí fasády budov v centru města.

Ve sklepě Ipaťje­vo­va domu byla v čer­ven­ci 1918 za­stře­le­na carská rodina — Mi­ku­láš II. s chotí a pěti dětmi. Dům byl roku 1977 stržen na osobní příkaz Borise Jel­ci­na. Na místě po­pra­vy dnes stojí Chrám na Krvi. Jelcin se na­ro­dil v ural­ské ves­ni­ci a vy­bu­do­val v Je­ka­těrinbur­gu jmenné pre­zi­dent­ské cen­t­rum — jeden z nej­lep­ších mu­zej­ních pro­jek­tů sou­čas­né­ho Ruska.

Hra­ni­ce dvou kon­ti­nen­tů

Uralský hřbet — krajina na hranici Evropy a Asie
Po­lár­ní Ural

Asi čty­ři­cet ki­lo­me­t­rů od Je­ka­těrinbur­gu stojí na prů­smy­ku obe­lisk „Evropa — Asie“ — jeden z mnoha po­dob­ných znaků podél ural­ské­ho hřbetu, ale nej­na­vště­vo­va­něj­ší. Tu­ris­té se tra­dič­ně fo­to­gra­fu­jí, když stojí jednou nohou na každém kon­ti­nen­tu. Ve sku­teč­nos­ti je hra­ni­ce smluv­ní — ural­ský hřbet ne­tvo­ří zře­tel­nou fy­zic­kou ba­ri­é­ru a různí kar­to­gra­fo­vé ji v prů­bě­hu tří sta­le­tí vedli roz­díl­ně.

Transsi­biř­ská magis­trá­la pro­tí­ná Ural u Permu a právě zde je pře­chod cítit: na jedné straně ev­rop­ská část Ruska se svou ar­chi­tek­tu­rou a kra­ji­nou, na druhé asij­ská Sibiř. Perm je sama o sobě kul­tur­ním ob­je­vem: „perm­ská kul­tur­ní re­vo­lu­ce“ z let 2000 da­ro­va­la městu jedno z nej­lep­ších muzeí sou­čas­né­ho umění v Rusku.

Pří­ro­da Uralu

Plošina Manpupuněr — zvětrávací sloupy, Republika Komi
Ma­n­pu­pu­něr, Re­pub­li­ka Komi

Re­zer­va­ce „Zvě­trá­va­cí sloupy“ na plo­ši­ně Ma­n­pu­pu­něr v Re­pub­li­ce Komi patří mezi sedm divů Ruska podle li­do­vé­ho hla­so­vá­ní. Sedm ka­men­ných sloupů vy­so­kých 30–42 metrů stojí na plo­ši­ně, jako by kdosi ro­ze­sta­vil obří figury. Dostat se tam je ne­smír­ně ob­tíž­né — jen pěšky nebo vr­tu­l­ní­kem —, což z těchto sloupů činí symbol divoké ural­ské pří­ro­dy.

Jižní Ural je oprav­do­vým hor­ským rájem. Ná­rod­ní park „Ta­ga­naj“ u Zla­tous­tu je do­stup­ný pro jed­no­den­ní pěší výlety z Čeljabin­sku. Jezero Tur­go­jak, jedno z nej­čist­ších v Rusku, se pro prů­zrač­nost vody nazývá „mlad­ším bra­t­rem Baj­ka­lu“. Na dně jezera byly ob­je­ve­ny me­ga­li­tic­ké stavby z doby bron­zo­vé — svého druhu ural­ský Sto­ne­hen­ge.

2500
km
délka Ural­ské­ho hřbetu
1723
rok
za­lo­že­ní Je­ka­těrinbur­gu
42
metrů
výška sloupů Ma­n­pu­pu­ně­ru
kovů
Ruska se těží na Uralu
Ural jsou nej­star­ší hory v Rusku: vznik­ly před 300 mi­li­o­ny let a od té doby se obrousi­ly do po­zvol­ných hřbetů. Tam, kde nové hory ohro­mu­jí výškou, Ural ohro­mu­je tím, co je pod nohama: kámen, z něhož je celý tento svět.
— Proč se sem vydat
Rusko je ote­vře­né stu­den­tům a ba­da­te­lům z celého světa. Se­znam­te se se vzdě­lá­va­cí­mi pro­gra­my a mož­nost­mi stáží.
Vzdě­lá­vá­ní v Rusku →
Čtěte také
Pří­ro­da a re­gi­o­ny
Bajkal, Kam­čat­ka, Altaj a další pří­rod­ní divy nej­vět­ší země světa.
© 2026 Ruský dům v Praze · Zásady zpracování údajů · Nastavení cookies