Kyjevská Rus: zrození státu východních Slovanů

Klí­čo­ví pa­nov­ní­ci

• Rjurik (~830–879) — le­gen­dár­ní varjaž­ský vůdce, po­vo­la­ný No­v­go­rod­ci na kní­že­cí stolec roku 862. Za­kla­da­tel dy­nastie Ru­ri­kov­ců, jež vládla Rusku do roku 1598 — více než 700 let.
• Oleg Věštec (~879–912) — sjed­no­til No­v­go­rod a Kyjev roku 882 a vy­tvo­řil jed­not­ný stát. Pod­ni­kl tažení na Kon­stan­ti­no­pol; podle po­věs­ti přibil štít na bránu Ca­ři­hra­du a uza­vřel vý­hod­nou ob­chod­ní smlou­vu.
• Vla­di­mír Veliký (~958–1015) — roku 988 po­křtil Rus, když přijal křes­ťan­ství z By­zan­ce. Po­sta­vil kos­te­ly, školy, zor­ga­ni­zo­val státní správu. Ka­no­ni­zo­ván jako apoš­to­lům rovný.
• Ja­ro­slav Moudrý (978–1054) — období nej­vyš­ší­ho roz­kvě­tu Ky­jev­ské Rusi. Vy­tvo­řil „Russkou pravdu” — první zá­ko­ník. Po­sta­vil chrám svaté Sofie. Spří­z­nil se s vlád­nou­cí­mi rody Evropy: jeho dcera Anna se stala fran­couz­skou krá­lov­nou.

Po­křtě­ní Rusi: volba ci­vi­li­za­ce

Roku 988 přijal kníže Vla­di­mír roz­hod­nu­tí, které určilo vývoj Ruska na tisíc let do­pře­du. Podle „Po­věs­ti dáv­ných let” k němu při­chá­ze­li vy­slan­ci od mus­li­mů, židů, ka­to­lí­ků a pra­voslav­ných. Zvolil pra­vosla­ví — poté co jeho vy­slan­ci na­vští­vi­li Kon­stan­ti­no­pol a po­psa­li krásu chrámu svaté Sofie slovy: „ne­vě­dě­li jsme, zda jsme na nebi či na zemi”.

Při­je­tí křes­ťan­ství sblí­ži­lo Rus s by­zant­skou ci­vi­li­za­cí: přišly iko­no­pis, ka­men­ná ar­chi­tek­tu­ra, knižní kul­tu­ra, cyril­ská abe­ce­da. Zá­ro­veň si Rus za­cho­va­la po­li­tic­kou sa­mo­stat­nost: na rozdíl od vět­ši­ny zá­pa­do­ev­rop­ských králů nebyli ruští kní­ža­ta vazaly papeže.

Cyri­li­ce přišla na Rus spolu s vírou:

• vy­tvo­ře­na Cyri­lem a Me­to­dě­jem (863) pro mo­rav­ské Slo­va­ny;
• na Rusi upra­ve­na po po­křtě­ní;
• dnes — abe­ce­da více než 50 jazyků, včetně ruš­ti­ny, bul­har­šti­ny a srbšti­ny.

Mon­gol­ský vpád (1237–1240)

Roku 1237 vtrhla mon­gol­ská vojska Bátúa na Rus. Za tři roky vy­ple­ni­la vět­ši­nu rus­kých měst: Rjazaň, Vla­di­mir, Moskvu, Kyjev. Vpád si vy­žá­dal podle růz­ných odhadů tře­ti­nu až po­lo­vi­nu oby­va­tel­stva. Ná­sled­ky byly cítit dvě a půl sto­le­tí: ruská kní­žec­tví pla­ti­la daň Zlaté hordě, po­li­tic­ký vývoj byl zpo­ma­len.

Mon­go­lo­vé ne­do­šli do zá­pad­ní Evropy z velké části proto, že vy­čer­pa­li síly při do­bý­vá­ní Rusi. Po vy­ple­ně­ní Polska a Uher roku 1241 se ob­rá­ti­li zpět. Evropa byla za­chrá­ně­na — za cenu ob­rov­ských obětí rus­kých zemí.

Rus — to není jen stát. Je to myš­len­ka, že různé národy mohou žít spolu pod jedním zá­ko­nem a jednou vírou. Tato myš­len­ka pře­ži­la Mon­go­ly, Na­po­le­o­na i 20. sto­le­tí.

— Z his­to­ric­kých úvah o Ky­jev­ské Rusi

Čtěte také