Mys­li­ve­ček se na­ro­dil v Praze roku 1737. Vyučil se mly­ná­řem, ale tajně stu­do­val hudbu a na­ko­nec odjel do Itálie, kde jeho opery do­bý­va­ly ne­a­pol­ská a be­nát­ská di­va­dla. Napsal asi 30 oper, sym­fo­nie, houslo­vé kon­cer­ty a ora­to­ria.

Wol­f­gang Ama­de­us Mozart se s ním se­zná­mil v Boloni a byl nadšen: v do­pi­sech otci ho na­zý­val svým blíz­kým pří­te­lem. Mozart do­kon­ce spe­ci­ál­ně jel do Mni­cho­va, aby ho na­vští­vil v ne­moc­ni­ci krátce před jeho smrtí.

Mys­li­več­ko­va hudba byla v Rusku známa: jeho díla se hrála u dvora Ka­te­ři­ny II., která ak­tiv­ně zvala ev­rop­ské hu­deb­ní­ky. Čeští hu­deb­ní­ci obecně za­u­jí­ma­li zvlášt­ní místo v ruském dvor­ním životě 18. sto­le­tí — a Mys­li­ve­ček byl mezi těmi, je­jichž jméno Rusko znalo.

Dnes je jeho hudba zno­vu­ob­je­vo­vá­na: na­hráv­ky vy­chá­zí na před­ních labely a jeho opery se vra­ce­jí na je­viš­tě. Česko ho ctí jako jed­no­ho z nej­vět­ších skla­da­te­lů své doby.