Vernisáž výstavy „Štěstí žít“ ruské malířky Ludmily Charlamovové

Dne 22. června se v Křiš­ťá­lo­vém sále Rus­ké­ho domu v Praze usku­teč­ni­la ver­ni­sáž vý­sta­vy „Štěstí žít“ ruské ma­líř­ky Lud­mi­ly Char­la­mo­vo­vé. Akci při­pra­vi­lo Za­stu­pi­tel­ství Ros­so­trud­ni­čestva v České re­pub­li­ce

Lud­mi­la Char­la­mo­vo­vá — členka Svazu malířů Ka­za­chstá­nu, uči­tel­ka a ma­líř­ka se na­ro­di­la v Ka­za­chstá­nu. V roce 1965 ab­sol­vo­va­la umě­lec­ké uči­liš­tě, v roce 1976 Pe­da­go­gic­kou uni­ver­zi­tu v Ka­za­chstá­nu, v roce 1986 ob­há­ji­la kan­di­dát­skou di­zer­ta­ci v Moskvě a jako do­cent­ka, ve­dou­cí ka­ted­ry de­ko­ra­tiv­ní­ho a uži­té­ho umění začala pra­co­vat na uni­ver­zi­tě. Lud­mi­la Char­la­mo­vo­vá se účast­ni­la re­pub­li­kán­ských umě­lec­kých výstav a ilu­stro­va­la knihy.

Již po­dru­hé Lud­mi­la Char­la­mo­vo­vá or­ga­ni­zu­je sa­mo­stat­nou vý­sta­vu v Ruském domě v Praze.

Ex­po­zi­ce vy­chá­zí z vo­jen­ské­ho eposu sedmi obrazů „Můj otec je hrdina“, vě­no­va­ných mimo jiné Ale­xan­dru Dmi­t­ri­je­vi­či Gluš­ně­vo­vi — otci ma­líř­ky a hr­din­ským činům so­vět­ských vojáků. Zbytek vý­sta­vy zob­ra­zu­je radost ze života pro­střed­nic­tvím bo­ha­tých barev, pestré kra­ji­no­mal­by a vzduš­ných zátiší.

Vý­sta­va Lud­mi­ly Char­la­mo­vo­vé je na­ča­so­vá­na tak, aby se kryla s pa­mát­ným datem 22. června — Dnem paměti a smutku za hrdiny Velké vlas­te­nec­ké války.