Projekt „Neznámí hrdinové severu“

Do­ku­men­tár­ní film o Ark­ti­dě s an­g­lic­ký­mi ti­tul­ky: “Ledové mraky” (2020, 39 minut)

22. května You­Tu­be kanál RSVK v Praze

Stovky tisíc ki­lo­me­t­rů nad ledem Ark­ti­dy, ris­kant­ní při­stá­ní na le­do­vých polích, stovky lodí pře­pra­vu­jí­cích náklad po Se­ver­ním moři, kterým to bylo umož­ně­no díky jeho je­di­neč­né zku­še­nos­ti s le­do­vý­mi prů­zkumy, zá­chran­né vý­pra­vy, které neměly obdoby. A také účast na prv­ních ná­le­tech na Ně­mec­ko v srpnu 1941 a asi 30 bo­jo­vých letů hlu­bo­ko na ne­přá­tel­ské území v ná­sle­du­jí­cích letech Velké vlas­te­nec­ké války. Více než 30 typů le­ta­del, cesta k nebi, kterou umož­nil tím, že pra­co­val jako zku­šeb­ní pilot.

To vše je o jedné osobě – Hr­di­no­vi So­vět­ské­ho svazu Ana­to­li­ji Dmi­t­ri­je­vi­či Ale­xe­je­vo­vi.

V roce 1928 byl členem po­sád­ky le­ta­dla „Rudý medvěd“, pi­lo­to­va­né­ho Bo­ri­sem Čuch­nov­ským, po­dí­lel se na zá­chra­ně ex­pe­di­ce U. No­bi­le­ho.

V roce 1937 pi­lo­to­val le­ta­dlo ANT-6 N-172, které v rámci le­tec­ké ex­pe­di­ce vy­sa­di­lo na se­ver­ním pólu První so­vět­skou po­lár­ní drif­to­va­cí sta­ni­ci I. Pa­pa­ni­na.

Jako ledový prů­zkum­ník se zú­čast­nil všech vý­znam­ných po­lár­ních ex­pe­dic 30. let.

Byl jedním z těch pilotů, kteří v srpnu 1941 pod­nik­li nálety na Berlín a další města hlu­bo­ko v týlu ne­pří­te­le.

V roce 1962 byla po Ale­xe­je­vo­vi po­jme­no­vá­na hora na „Zemi En­te­bbe“ v Antark­ti­dě.

Poprvé film pu­b­li­ku­je do­ku­men­ty z Ruské státní aka­de­mie eko­no­mie (RGAE), Stát­ní­ho ar­chi­vu Ruské fe­de­ra­ce, RGAKFD a osob­ních sbírek rodiny Ale­xe­je­vo­vých.

Film vznikl v rámci pro­jek­tu „Ne­zná­mí hr­di­no­vé severu“ s fi­nanč­ní pomocí Fondu pre­zi­dent­ských grantů.

Au­tor­ka myš­len­ky – Jelena Tju­ri­no­vá – ře­di­tel­ka Ruské státní aka­de­mie eko­no­mie

Scé­náris­ta a re­ži­sér – Boris Dvor­kin – fil­mo­vý re­ži­sér, člen Unie ka­me­ra­ma­nů Ruské fe­de­ra­ce

Ka­me­ra­man – Ivan Al­fe­rov

Skla­da­tel – Ale­xan­dr Se­re­gin

Kon­zul­tan­ti – Jelena Ka­li­ni­no­vá (RGAE), Lud­mi­la Ta­tiev­s­ka­ja (RGAE)

Umě­lec­ká ře­di­tel­ka – Alla Su­ri­ko­vo­vá – fil­mo­vá re­ži­sér­ka, ná­rod­ní uměl­ky­ně Ruské fe­de­ra­ce, lau­re­át­ka Ceny vlády RF

Vy­ro­bi­lo „Studio Po­si­ti­ve Film „za účasti Rus­ké­ho stát­ní­ho ar­chi­vu eko­no­mi­ky.

Film je účast­ník a dr­ži­tel di­plo­mu Me­zi­ná­rod­ní­ho fil­mo­vé­ho fes­ti­va­lu „Zví­tě­zi­li spo­leč­ně“ (Se­vas­to­pol 2020), účast­ník fil­mo­vé­ho fes­ti­va­lu “Krym­Dok” (Sim­fe­ro­pol 2020), byl vy­sí­lán na TK „Kul­tu­ra“, OTR, 78, přísně tajné „.

Do­ku­men­tár­ní film o Ark­ti­dě s an­g­lic­ký­mi ti­tul­ky: „Bílé ticho” (2019, 36 minut) v režii Borise Dvor­ki­na

23. května You­Tu­be kanál RSVK v Praze

Kdysi, když byly roz­hla­so­vé sta­ni­ce velmi vzácné, lodě mezi sebou ko­mu­ni­ko­va­ly pomocí pípání. Jedno dlouhé pípnu­tí – pozor, jedno krátké – měním směr do­pra­va, dva krátké – měním doleva. Ne­u­stá­lé opa­ko­vá­ní dlou­hých pípnu­tí a ne­u­stá­lé časté údery zvonu nebo ko­vo­vé­ho před­mě­tu zna­me­na­ly, že se někdo dostal do potíží.

Stalo se, že během svého života slyšel Ni­ko­laj Iva­no­vič Je­v­ge­nov tuto hudbu lod­ních zvuků více než jednou. Celý jeho život byl ko­nec­kon­ců spojen s mořem. A to nejen s mořem, ale s drs­ný­mi po­lár­ní­mi moři.

Film vy­prá­ví o osudu po­lár­ní­ho prů­zkum­ní­ka, hyd­ro­gra­fa, člena Ruské ge­o­gra­fic­ké spo­leč­nos­ti Ni­ko­la­je Je­v­ge­no­va.

N.I.Je­v­ge­nov pra­co­val v ark­tic­kých mořích asi 40 let, účast­nil se slavné ex­pe­di­ce do Se­ver­ní­ho le­do­vé­ho oceánu, která ob­je­vi­la Se­ver­ní zemi, po mnoho let vedl Karské vý­měn­né ex­pe­di­ce, mimo jiné i na le­do­bor­ci Krasin. V roce 1934 se N.I.Je­v­ge­nov zú­čast­nil plavby Kra­si­nu přes dva oceány, aby za­chrá­nil “čelj­uskin­ce”.

Jeho jménem jsou na­zvá­ny mys v Se­ver­ní zemi a úžina, která od­dě­lu­je Ostrov bol­še­vi­ků (sou­ostro­ví Se­ver­ní země) od Sta­ro­ko­dom­ské­ho os­t­ro­va.

Film ob­sa­hu­je vzácné do­ku­men­tár­ní záběry, fo­to­gra­fie a do­ku­men­ty z Rus­ké­ho stát­ní­ho ar­chi­vu eko­no­mi­ky, Muzea Ark­ti­dy a Antark­ti­dy a osob­ní­ho ar­chi­vu rodiny Je­v­ge­no­vo­vých.

Pro­jekt je fi­nan­co­ván z grantu Fondu pre­zi­dent­ských grantů.