Výstava „Nebe. Vesmír. Člověk (mýty, legendy, realita). Rytina 16. — 20. století “. U příležitosti 60. výročí letu do vesmíru Jurije Gagarina

Vý­sta­va „Nebe. Vesmír. Člověk (mýty, le­gen­dy, re­a­li­ta). Rytina 16. — 20. sto­le­tí “. U pří­le­ži­tos­ti 60. výročí letu do vesmí­ru Jurije Ga­ga­ri­na
Slavný ruský sbě­ra­tel gra­fi­ky Vla­di­mir Bě­li­kov před­sta­vu­je elek­tro­nic­kou vý­sta­vu „Nebe. Vesmír. Člověk (mýty, le­gen­dy, re­a­li­ta). Rytina 16. — 20. sto­le­tí”.
V roce 2021 Rusko slaví 60. výročí letu do vesmí­ru Jurije Ga­ga­ri­na. Uni­kát­ní vý­sta­va fo­to­gra­fií ze sou­kro­mé sbírky Vla­di­mí­ra Bě­li­ko­va „Nebe. Vesmír. Člověk (mýty, le­gen­dy, re­a­li­ta). Rytina 16. – 20. sto­le­tí “
„Ne­mož­né dnes, bude možné zítra“ — K.E. Ci­ol­kov­skij
Oby­va­te­lé Země od­pra­dáv­na hle­da­li od­po­věď na otázky, jak je uspo­řá­dá­na naše pla­ne­ta; vzhlí­že­li k nebi nad hlavou — co je tam za modrou kopulí, po­se­tou svět­lu­š­ka­mi? Sen od­pou­tat se od země a létat, přání vzná­šet se ve vzdu­chu jako pták ne­o­pouš­tě­ly člo­vě­ka po mnoho sta­le­tí a od­ra­zi­ly se ve sta­ro­dáv­ných mýtech, le­gen­dách a tra­di­cích: Dai­da­los a Íkaros se spo­ji­li kvůli tomuto snu, který nebylo možné usku­teč­nit; Fa­e­to­nův slu­neč­ní vůz spadl na zem; zhrou­ti­la se Ba­by­lon­ská věž, která chtěla do­sáh­nout nebe…
Lidé se po­kou­še­li roz­luš­tit ne­beská pís­me­na, při­su­zo­va­li zo­di­a­kál­ním sou­hvězdím vliv na po­zem­ské udá­los­ti a dávali jim me­ta­fy­zic­ké vlast­nos­ti; věřili, že od­rá­že­jí osud a cha­rak­ter člo­vě­ka v jeho as­t­ro­lo­gic­ké ta­bul­ce.
Po­stu­pem času došlo ke sku­teč­ným po­ku­sům „po­ko­řit si“ oblohu. Cesta k ní se zpo­čát­ku zdála zjevná — vy­tvo­řit velká křídla, na­po­do­bit pohyb ptáků a stou­pat k obloze. Ve sku­teč­nos­ti se ale uká­za­lo, že všech­no není tak jed­no­du­ché — kolik od­váž­liv­ců za­pla­ti­lo za tyto ex­pe­ri­men­ty svým ži­vo­tem.
Sen však nelze za­sta­vit: balóny, vzdu­cho­lo­dě, le­ta­dla a ko­neč­ně rakety a kos­mic­ké lodě — lid­stvo tuto cestu ab­sol­vo­va­lo za méně než jedno sto­le­tí.
Před še­de­sá­ti lety, 12. dubna 1961, byl so­vět­ský pilot Jurij Ga­ga­rin prvním oby­va­te­lem Země, jenž dobyl vesmír. Pro­roc­tví ge­ni­ál­ní­ho Ci­ol­kov­ské­ho se na­pl­ni­la: „Lid­stvo ne­zů­sta­ne navždy na Zemi, ale ve snaze o světlo a pro­stor nej­pr­ve ne­smě­le pro­nik­ne za at­mo­sfé­ru a poté dobude celý slu­neč­ní pro­stor.“
Umělci ne­moh­li zůstat jen pa­siv­ní­mi po­zo­ro­va­te­li ne­za­po­me­nu­tel­ných fází do­bý­vá­ní oblohy a vesmí­ru. Řecké mýty a le­gen­dy, tra­gic­ké strán­ky boje o nebe, tri­um­fy a po­ráž­ky, ro­man­ti­ka a hr­din­ství — to vše se od­ra­zi­lo v dílech mistrů štětce a dláta.
Malá vý­sta­va rytin teč­ko­va­nou čarou 16. – 20. sto­le­tí ilu­stru­je hlavní etapy lid­ské­ho zkou­má­ní vzduš­né­ho a vesmír­né­ho pro­sto­ru od stře­do­vě­kých před­stav o vesmí­ru až po sku­teč­né vě­dec­ké a tech­no­lo­gic­ké úspě­chy po­sled­ních de­se­ti­le­tí: por­tréty vědců a kos­mo­nau­tů, vesmír­né lety, ne­bes­ké kra­ji­ny, me­ta­fo­ric­ké a fan­ta­sy náměty — umělec si nemůže pomoci, musí snít! Pojďme se spolu s ry­ti­na­mi po­no­řit do tohoto ta­jem­né­ho, do konce ne­vy­ře­še­né­ho světa, který stu­du­je a dobývá ČLOVĚK.
Vla­di­mir Bě­li­kov, pro­fe­sor, doktor tech­nic­kých věd, aka­de­mik Aka­de­mie pro­blé­mů s kva­li­tou (Rusko); aka­de­mik, člen Pre­zi­dia IAP (USA).
Oblast jeho ama­tér­ských ko­níč­ků: bib­li­o­fi­lie, sbí­rá­ní gra­fi­ky.
Rytiny z osob­ní­ho sbírky (díla 15. — 21. sto­le­tí) byly vy­sta­ve­ny na 436 vý­sta­vách v 56 zemích Evropy, Asie, Ame­ri­ky a Afriky. Ma­te­ri­á­ly o sbír­kách a vý­sta­vách byly vy­dá­vá­ny v umě­lec­kých a bib­li­o­fil­ských edi­cích (alba, knihy, ka­ta­lo­gy atd.) a rovněž v pe­ri­o­di­kách. Bylo vydáno více než 30 ka­ta­lo­gů výstav, které jsou umís­tě­ny v ně­ko­li­ka nej­vět­ších mu­zeích, ga­le­ri­ích a knihov­nách na světě. Řada děl ze sbírky byla vě­no­vá­na ruským muzeím a ga­le­ri­ím.

Vý­sta­vu si můžete pro­hléd­nout klik­nu­tím na odkaz.