Zahájení výstavy fotografií českého fotografa Františka Slezáka „Krása podzemí“ v RSVK v Praze

Dne 5. pro­sin­ce 2017 se v Křiš­ťá­lo­vém sále Rus­ké­ho stře­dis­ka vědy a kul­tu­ry v Praze konalo za­há­je­ní vý­sta­vy fo­to­gra­fií čes­ké­ho fo­to­gra­fa Fran­tiš­ka Sle­zá­ka „Kra­so­ta pod­ze­melja“ (Krása pod­ze­mí). Akce byla or­ga­ni­zo­vá­na za pod­po­ry Za­stu­pi­tel­ství Ros­so­trud­ni­čestva v ČR.

Fran­ti­šek Slezák se na­ro­dil v roce 1939 v Be­rou­ně. Pů­vod­ním po­vo­lá­ním je elek­tro­tech­nik. Poté získal vzdě­lá­ní v ob­las­ti umě­lec­ké fo­to­gra­fie na Aka­de­mii věd a umění v Hradci Krá­lo­vé a na FAMU v Praze. Je účast­ní­kem a lau­re­á­tem ko­lek­tiv­ních a per­so­nál­ních výstav v Česku a na Slo­ven­sku.

Vý­sta­vu za­há­jil do­čas­ně po­vě­ře­ný vý­ko­nem funkce ře­di­te­le Rus­ké­ho stře­dis­ka vědy a kul­tu­ry v Praze A. Kon­ča­kov, který při­ví­tal hosty a před­sta­vil čes­ké­ho fo­to­gra­fa Fran­tiš­ka Sle­zá­ka.

Fo­to­graf je členem umě­lec­ké­ho sdru­že­ní „Orbis Pictus: Europa“. Fran­ti­šek Slezák před­sta­vil vý­sta­vu umě­lec­kých fo­to­gra­fií, vě­no­va­nou skal­ní­mu a jes­kyn­ní­mu kom­ple­xu Bře­zo­vých hor (poblíž Pří­bra­mi). Tato vý­sta­va je zvlášt­ní daní pa­mát­ce předků, kteří žili v této zemi a tvrdě pra­co­va­li při do­bý­vá­ní stří­b­ra, zlata a uranu. Toto bo­hat­ství však ne­při­ná­še­lo jen radost a slávu, ale i ne­štěs­tí a tram­po­ty těm, kteří je často s velkým ri­zi­kem zís­ká­va­li z hlubin země. V sou­čas­nos­ti jsou tyto šachty opuš­tě­ny a jen uni­kát­ní fo­to­gra­fie nám umož­ňu­jí zhod­no­tit sílu ducha a těžkou práci hor­ní­ků.

Pod­zem­ní šachty jsou pro fo­to­gra­fa zob­ra­ze­ním li­te­rár­ní syn­té­zy stře­do­vě­ké kul­tu­ry – „Božské ko­me­die“ D. Ali­ghi­e­ri, která se dělí na tři části: Peklo, Očis­tec a Ráj. Na fo­to­gra­fi­ích můžeme uvidět ně­ko­lik kruhů Pekla a Očist­ce, po kte­rých sym­bo­lic­ky putuje básník Ali­ghi­e­ri v do­pro­vo­du pří­te­le – bás­ní­ka Ver­gi­lia a hledá svoji mrtvou mi­len­ku Be­a­t­ri­ce. Když básník vy­stou­pí na vrchol Očist­ce, na cestě do Ráje na­chá­zí svoji múzu a jak je tomu v „Božské ko­me­dii“ se vy­pra­ví do Ráje. Na rozdíl od Dante se fo­to­graf do­mní­vá, že konec tohoto pří­bě­hu je spíš ne­ra­dost­ný: o tom svědčí smutné zob­ra­ze­ní si­lu­e­ty dívky, které je slo­že­no z bi­zar­ních záhybů opuš­tě­né šachty.

Ne­zbyt­ným atri­bu­tem šachet byli malí horští du­cho­vé – lepri­kó­ni, kteří nejen po­má­ha­li hor­ní­kům v jejich těžké práci, ale i tresta­li lidi za ne­spra­ve­dl­nost a pýchu. Sym­bo­lic­ké sídlo ta­ko­vé­ho ducha je rovněž před­sta­ve­no na jedné z fo­to­gra­fií.

Na za­há­je­ní vý­sta­vy bylo pří­tomno asi 30 hostů, kteří ná­le­ži­tě oce­ni­li uni­kát­ní vý­sta­vu, jež bude ote­vře­na do 11. pro­sin­ce 2017.