Zástupci korporace „Roskosmos“ se setkali s českými studenty v Liberci

Zástupci korporace „Roskosmos“ se setkali s českými studenty v Liberci

Dne 18. září 2017 před blí­ží­cí­mi se osla­va­mi 60. výročí vy­puš­tě­ní první umělé dru­ži­ce Země se v Ob­last­ní knihov­ně města Li­be­rec konalo se­tká­ní zá­stup­ců státní kor­po­ra­ce pro vesmír­nou čin­nost „Ro­skosmos“ s čes­ký­mi stu­den­ty. Vy­stou­pil vý­kon­ný ře­di­tel pro ko­mu­ni­ka­ci I. Bu­ren­kov a vý­kon­ný ře­di­tel pro pi­lo­to­va­né vesmír­né pro­gra­my letec-kos­mo­naut SSSR a RF, Hrdina SSSR a RF S. Kri­kaljov. Akce byla při­pra­ve­na státní kor­po­ra­cí „Ro­skosmos“, českou spo­leč­nos­tí «Es­sen­tial Com­mu­ni­cati­ons» a Za­stu­pi­tel­stvím Ros­so­trud­ni­čestva v ČR.

Čeští stu­den­ti zhléd­li dva do­ku­men­tár­ní filmy, vě­no­va­né čin­nos­ti kor­po­ra­ce „Ro­skosmos“. Poté I. Bu­ren­kov po­vě­děl o sou­čas­ném stavu kor­po­ra­ce a jejích plá­nech. Po­drob­ně se po­za­sta­vil na per­spek­ti­vě nyní tak pro­jed­ná­va­né­ho letu ex­pe­di­ce na Mars. Do­mní­vá se, že takový let se může usku­teč­nit nejdří­ve v roce 2050 kvůli vesmír­né ra­di­a­ci, jejíž dlou­ho­do­bé pů­so­be­ní je velmi škod­li­vé pro lidský or­ga­nis­mus. Nej­bliž­ší per­spek­ti­vu vidí v plá­no­va­ném po­stup­ném ovlád­nu­tí Měsíce: nej­pr­ve pro­ve­de­ní vý­zku­mů, poté zpra­co­vá­ní vý­stu­pu a pobytu zde a poté vy­tvo­ře­ní zá­klad­ny na Měsíci, kde se budou ne­u­stá­le na­chá­zet lidé. Myslí si, že právě na Měsíci se podaří vy­pra­co­vat metody a tech­no­lo­gie ovlád­nu­tí jiných ob­jek­tů Slu­neč­ní sou­sta­vy. Zdů­raz­nil, že pro let na Mars je třeba buď zvýšit rych­lost kos­mic­kých lodí, nebo vy­pra­co­vat efek­tiv­ní metody ochra­ny před vesmír­nou ra­di­a­cí. V sou­čas­nos­ti se tím vědci na celém světě in­ten­ziv­ně za­bý­va­jí.

Poté před­sta­vil S. Kri­kaljo­va a pod­trh­nul, že kos­mo­naut byl dlou­hou dobu re­kord­ma­nem v sou­hrn­ném pobytu ve vesmí­ru (803 dnů), osm­krát po­bý­val v ote­vře­ném vesmí­ru a právě on jako první získal titul Hrdina RF.

S. Kri­kaljov od­po­vě­děl na řadu otázek a po­drob­ně po­vě­děl o tom, jak se dostal k výběru své pro­fe­se. Sdělil: „Zdálo se mi, že je to ta nej­za­jí­ma­věj­ší práce na světě a uká­za­lo se, že jsem se ne­sple­tl.“ Po­vyprá­věl o zvlášt­nos­tech pří­pra­vy kos­mo­nau­tů a pod­tr­hl, že během studia musel dělat více než stovku růz­ných zkou­šek. V in­sti­tu­tu jich složil jen 50. Do­mní­vá se, že taková pří­pra­va umož­ňu­je klidně re­a­go­vat na různé druhy si­tu­a­cí, které vzni­ka­jí při každém letu. Do­pl­nil, že strach je při­ro­ze­ným stavem člo­vě­ka. Když se člověk ničeho nebojí, téměř jistě se do­sta­ne do slo­ži­té si­tu­a­ce. Sám po­cí­til velký strach dva­krát. Když poprvé skákal pa­dá­kem z výšky 1000 m a když poprvé vstu­po­val do ote­vře­né­ho vesmí­ru.

O per­spek­ti­vách rusko-české vesmír­né spo­lu­prá­ce a letu ještě jed­no­ho čes­ké­ho kos­mo­nau­ta řekl, že „šance je vždy“. Sou­čas­ně při tom zdů­raz­nil, že pro start kos­mo­nau­ta je třeba se­ri­óz­ní spo­leč­ný vý­zkum­ný pro­gram.

Ohled­ně per­spek­tiv letů mno­ha­ná­sob­ných pi­lo­to­va­ných lodí od­po­vě­děl, že vy­puš­tě­ní jed­no­rá­zo­vých raket je lev­něj­ší a spo­leh­li­věj­ší. Ocenil rovněž správ­nost so­vět­ských vesmír­ných pro­gra­mů, které v určité etapě roz­ví­je­ly obě linie pa­ra­lel­ně.

Na se­tká­ní bylo pří­tomno více než 200 stu­den­tů střed­ních škol. Mnohé otázky stu­den­ti za­dá­va­li v dobrém ruském jazyce, což před­sta­vi­te­lé „Ro­skosmosu“ ná­le­ži­tě oce­ni­li.