Šťastnou cestu, Noemova archo MSU!

V březnu na po­zvá­ní Rus­ké­ho stře­dis­ka vědy a kul­tu­ry na­vští­vil Prahu ruský vědec, kan­di­dát bi­o­lo­gic­kých věd, přední vě­dec­ký pra­cov­ník Bi­o­lo­gic­ké fa­kul­ty Mos­kev­ské státní uni­ver­zi­ty (MSU) M. Lo­mo­no­so­va, vě­dec­ký ko­or­di­ná­tor  pro­jek­tu MSU „No­emo­va archa“ Petr An­dre­je­vič Ka­men­skij. Setkal se zde se svými čes­ký­mi kolegy z ob­las­ti mo­le­ku­lár­ní bi­o­lo­gie, bio-me­di­cí­ny, bio-in­for­ma­ti­ky, psy­cho­lo­gie a pří­rod­ních věd.

V ma­te­ri­á­lech ju­bi­lej­ní­ho vydání novin „Mos­kev­ská uni­ver­zi­ta“, vě­no­va­né­ho 260. výročí MSU M. Lo­mo­no­so­va, Petr Ka­men­skij vy­prá­ví o novém vě­dec­kém pro­jek­tu uni­ver­zi­ty.

MSU je pro­sla­ve­ná svou schop­nos­tí řešit glo­bál­ní úkoly. V čer­ven­ci 2014 Ruský vě­dec­ký fond vy­hlá­sil soutěž na pod­po­ru kom­plex­ních vě­dec­kých pro­gra­mů or­ga­ni­za­cí. Termín plnění prací  —  pět roků, fi­nan­co­vá­ní – do 750 mi­li­o­nů rublů!  Sa­mo­zřej­mě, že vědci MSU M. Lo­mo­no­so­va ne­moh­li zůstat stra­nou této sou­tě­že. Vedení uni­ver­zi­ty se roz­hod­lo podat si do sou­tě­že při­hláš­ku, vě­no­va­nou vě­dec­kým zá­kla­dům  vy­tvo­ře­ní Ná­rod­ní banky – de­po­zi­tá­ře živých sys­té­mů.

Co to je banka – de­po­zi­tář? Řečeno jed­no­du­še, je to sklad bi­o­lo­gic­ké­ho ma­te­ri­á­lu. V daném pří­pa­dě se nemá na mysli jen ohrom­ný pro­stor s mra­zá­ky hlu­bo­ké­ho zmra­ze­ní, ve kte­rých jsou ucho­vá­ny  buňky, orgány a tkáně. Vy­tvo­řit takový sklad není za­jí­ma­vý úkol, je bez vě­dec­ké pod­sta­ty. Navíc po­dob­né sklady již fun­gu­jí v Rusku i v za­hra­ni­čí. Dosud však exis­tu­jí zku­še­nos­ti po­dob­né­ho ucho­vá­ní bi­o­lo­gic­kých ma­te­ri­á­lů  jen jed­no­ho typu: buněk člo­vě­ka, semen rost­lin, mi­k­robů, DNA atd. Uni­ver­zi­ta se roz­hod­la vy­tvo­řit daleko větší struk­tu­ru, ve které bude před­sta­ve­no sou­čas­ně mnoho růz­ných typů  bio-ma­te­ri­á­lů: od jed­not­li­vých bi­o­lo­gic­kých mo­le­kul do celých or­ga­nis­mů. U čte­ná­ře se zřejmě zrodí otázka: k čemu bude taková bio-banka slou­žit? Není slo­ži­té od­po­vě­dět. Nut­nost vy­tvo­ře­ní glo­bál­ní­ho de­po­zi­tá­ře je pod­mí­ně­na, v první řadě, po­tře­ba­mi vědy a tech­no­lo­gií. Dnes od­bor­ní­ci v ob­las­ti živých sys­té­mů dělají stále více a více pro­jek­tů, spo­je­ných s pa­ra­lel­ní ana­lý­zou bi­o­lo­gic­ké­ho ma­te­ri­á­lu roz­ma­ni­té­ho původu. Právě v ta­ko­vých pro­jek­tech často vzni­ka­jí zlo­mo­vé vě­dec­ké vý­sled­ky, které jsou pod­stat­né pro rozvoj růz­ných tech­no­lo­gií. Vy­tvo­ře­ní bio-banky, která za­bez­pe­ču­je rychlý pří­stup k různým typům  bio-ma­te­ri­á­lu, mno­ho­krát zvýší efek­ti­vi­tu čin­nos­ti vědců a tím umožní zrych­le­ní tech­no­lo­gic­ké­ho roz­vo­je.

Druhou nej­dů­le­ži­těj­ší úlohou de­po­zi­tá­ře (ne­sou­cí­ho, mi­mo­cho­dem, díky rek­to­ro­vi Mos­kev­ské uni­ver­zi­ty Vik­to­ru An­to­no­vi­či Sa­dov­ni­če­mu název No­emo­va archa) je ucho­vá­ní bi­o­lo­gic­ké pes­t­ros­ti naší pla­ne­ty. Není ta­jem­stvím, že ohrom­né­mu množ­ství druhů živých or­ga­ni­z­mů hrozí úplný zánik. Avšak stačí ucho­vat  jen ně­ko­lik buněk za­ni­ka­jí­cí­ho ži­vo­či­cha, aby za ně­ko­lik de­sí­tek let, až se tech­no­lo­gie klo­no­vá­ní do­sta­teč­ně vy­vi­nou, bylo možné vy­tvo­řit z ucho­va­ných buněk celé or­ga­nismy.

Ještě jedna dů­le­ži­tá zvlášt­nost  No­emo­vy archy – je to jediný in­for­mač­ní obal celého de­po­zi­tá­ře, který má vý­zkum­ní­kům umož­nit rychle a efek­tiv­ně vnést či naopak vy­hle­dat in­for­ma­ci o ja­kém­ko­li ob­jek­tu, jenž se na­chá­zí v bio-bance.

V čer­ven­ci 2014, do­slo­va za ně­ko­lik týdnů, se vy­tvo­ři­la sku­pi­na vědců nej­růz­něj­ších od­bor­nos­tí. Bi­o­lo­go­vé, medici, psy­cho­lo­go­vé, fi­lo­so­fo­vé, od­bor­ní­ci v ob­las­ti  bio-in­for­ma­ti­ky – všech­ny ani ne­mů­že­me vy­jme­no­vat! Byla vy­pra­co­vá­na kon­cep­ce No­emo­vy archy v krát­kos­ti ob­jas­ně­ná výše, na jejímž zá­kla­dě byla při­pra­ve­na při­hláš­ka do sou­tě­že. Dva měsíce oče­ká­vá­ní a v po­lo­vi­ně lis­to­pa­du přišla zpráva z RNF: při­hláš­ka MSU M. Lo­mo­no­so­va byla pod­po­ře­na! Nyní se v nej­bliž­ších čtyřech letech oče­ká­vá vy­pra­co­vá­ní vě­dec­ké­ho zá­kla­du  fun­go­vá­ní slo­ži­té struk­tu­ry  de­po­zi­tá­ře.  Po­přejme úspěch sku­pi­ně vědců Mos­kev­ské uni­ver­zi­ty, kteří pro­jekt re­a­li­zu­jí! Jsme pře­svěd­če­ni, že se jim  to podaří.

Zdroj: http://mass­me­dia.msu.ru/user­fi­les/gazeta/12.14_1-4.pdf