Kulatý stůl „70. výročí ukončení Druhé světové války“ v RSVK v Praze

Dne 25. května 2015 se v Křišťálovém sále Ruského střediska vědy a kultury v Praze konal kulatý stůl „70. výročí ukončení Druhé světové války a snahy o přezkoumání jejích výsledků“. Akce byla připravena Zastupitelstvím Rossotrudničestva v ČR ve spolupráci s Asociací absolventů ruských (sovětských) vysokých škol.

S hlavními referáty vystoupili zástupce vedoucího oddělení historie XX. století Institutu historie Akademie věd ČR profesor Emil Voráček a ruský spisovatel, historik, čestný člen Akademie vojenských věd Ruska Svjatoslav Rybas. Moderátorem kulatého stolu byl předseda Klubu MGIMO Jiří Bednář.

Akci zahájil vedoucí Zastupitelství Rossotrudničestva v ČR Leonid Gamza, který přivítal účastníky a hosty. Zdůraznil důležitost projednávaného tématu a vyzval všechny k aktivní diskuzi.

Svjatoslav Rybas hlavní část svého vystoupení věnoval úloze druhého československého prezidenta Edvarda Beneše při rozvoji vztahů mezi našimi zeměmi. Podrobně se pozastavil na principiální politice SSSR v období do a po Mnichovské dohodě (1938). Domnívá se, že právě v tento historický moment prezident Československa Edvard Beneš uviděl v Rusku jedinou záruku nezávislosti nevelkého slovanského státu v centru Evropy a položil tento princip do základu zahraniční politiky Československa. Rovněž podtrhnul roli Beneše ve vytváření důvěrných vztahů mezi I.V. Stalinem a F.D. Rooseveltem. Své vystoupení S. Rybas ukončil výzvou „nepodléhat cynickým pokusům předělat naši společnou minulost na „historický Mnichov“.

Emil Voráček své vystoupení věnoval obtížím historické vědy v Česku. Domnívá se, že naděje na objektivní a čestné popsání historie, které mnozí spojovali se „sametovou revolucí“ se nesplnily. Je přesvědčen, že dnes máme často co do činění s překrucováním historie, její falsifikací. Jako příklad uvedl dnešní interpretaci událostí roku 1938 a tvrdou kritiku politiky prezidenta Edvarda Beneše. Zvláštní pozornost obrátil na negativní publikace v českých HSP, které se týkají úlohy Sovětské armády při osvobození Československa v letech 1944 – 1945. Podtrhnul, že současný historický přístup k událostem poloviny XX. století je ve značné míře přejat od německého historika Ernsta Nolte – autora knihy „Fašismus a jeho epocha“, pro kterého je charakteristická snaha o vyrovnávání odpovědnosti všech stran – účastníků Druhé světové války, vydávání německého fašismu za normální historický jev, jenž je typický pro XX.století. Na závěr vystoupení podtrhnul nutnost zavrhnout každou politizaci v důležitých historických studiích. To je velmi důležité pro mladé pokolení, pro něž je vítězství v roce 1945 dnes již v podstatě jen historií“.

Vystupujícím bylo zadáno mnoho otázek. Mimo jiné – o studiu historie na středních školách a obsahu učebnic v Rusku a Česku, o vzájemném spojení událostí května 1945 a února 1948 v Československu, o nejnovějších dílech a konferencích ruských a českých vědců aj.

Během diskuze Svjatoslav Rybas věnoval svoji knihu „Stalin“, kterou nedávno vydalo české nakladatelství „Ottovo“. Emil Voráček představil účastníkům kulatého stolu knihu o historii česko-ruských ekonomických a obchodních vztahů, která byla vytvořena v jeho redakci.

Nakladatelství „Ottovo“ rovněž představilo své poslední publikace v českém jazyce, včetně mnoha překladů z ruského jazyka, spojené s tématem konce Druhé světové války.
Na kulatém stolu v RSVK v Praze bylo přítomno více než 100 osob, mezi kterými byli především čeští občané.

Po ukončení oficiální části účastníci pokračovali v neformální besedě a aktivně projednávali výše uvedená témata.

Poté mohli hosté zhlédnout ve Velkém sále RSVK nový film Vladimira Solovjova „Prezident“ (2015).

Tento článek je dostupný v: Russian