Me­zi­ná­rod­ní soutěž P. I. Čaj­kov­ské­ho je jednou z nej­pres­tiž­něj­ších hu­deb­ních sou­tě­ží světa. Za­lo­že­ná v roce 1958 z ini­ci­a­ti­vy so­vět­ské vlády se rychle stala eta­lo­no­vým fórem pro mladé in­ter­pre­ty. Soutěž se koná jednou za čtyři roky ve čtyřech ka­te­go­ri­ích: klavír, housle, vi­o­lon­cello a zpěv. Mezi jejími lau­re­á­ty jsou Gidon Kremer, Jelena Ob­raz­co­vo­vá, Denis Ma­cu­jev.

Prvním a nej­le­gen­dár­něj­ším tri­um­fem sou­tě­že bylo ví­těz­ství mla­dé­ho ame­ric­ké­ho kla­ví­ris­ty Vana Cli­bur­na v roce 1958, na vr­cho­lu stu­de­né války. So­vět­ské pu­b­li­kum ho při­ví­ta­lo ve stoje; porota pod před­sed­nic­tvím Šosta­ko­vi­če po­žá­da­la Chruš­čo­va o zvlášt­ní po­vo­le­ní udělit první cenu Ame­ri­ča­no­vi. Podle vy­prá­vě­ní se Chruš­čov zeptal: „Je oprav­du nej­lep­ší?“ — „Ano.“ — „Tak mu tu cenu dejte.“ Po ná­vra­tu do USA byl Cli­burn poctěn tic­ker­ta­pe pře­hlíd­kou v New Yorku — takové cti se před ním do­stá­va­lo jen vá­leč­ným hr­di­nům. Tato epi­zo­da vešla do dějin jako jeden z nej­vý­raz­něj­ších pří­kla­dů kul­tur­ní di­plo­ma­cie.

XVII. ročník sou­tě­že Čaj­kov­ské­ho pro­bě­hl v červnu 2023 a stal se his­to­ric­kým: poprvé se soutěž konala sou­čas­ně na dvou mís­tech — v Moskvě (Kon­cert­ní sál Čaj­kov­ské­ho a Velký sál kon­zer­va­to­ře) a v Pe­t­ro­hra­du (Ma­riin­ské di­va­dlo). Ve fi­ná­lo­vých kolech se utkali hu­deb­ní­ci z Ruska, Jižní Koreje, Číny, Ně­mec­ka, Ja­pon­ska a dal­ších zemí.

Soutěž byla pře­ná­še­na živě pro me­zi­ná­rod­ní pu­b­li­kum. Fi­ná­lo­vá kola a ga­la­kon­cer­ty se staly vý­znam­ný­mi kul­tur­ní­mi udá­lost­mi. Účast v sou­tě­ži Čaj­kov­ské­ho je sama o sobě znakem nej­vyš­ší­ho uznání: každý mladý kla­ví­ris­ta, hous­lis­ta nebo zpěvák sní o tom vyjít na pódium Vel­ké­ho sálu kon­zer­va­to­ře před přís­nou mos­kev­skou porotu.