Vzdělání a věda

Ka­pi­to­la
Vzdě­lá­ní a věda
Od Pe­t­ro­vých aka­de­mií ke kvan­to­vým tech­no­lo­giím — téměř tři sta­le­tí aka­de­mic­ké tra­di­ce, z níž vzešla Men­dě­le­je­vo­va ta­bul­ka i první člověk ve vesmí­ru.
Rusko má jednu z nej­roz­vi­nu­těj­ších vzdě­lá­va­cích a vě­dec­kých tradic na světě.
25 no­si­te­lů No­be­lo­vy ceny, první lidský let do vesmí­ru, pe­ri­o­dic­ká sou­sta­va prvků — ruská věda for­mo­va­la svět. Gra­mot­nost 99,7 %, po­vin­ná školní do­cház­ka od 6 do 18 let, přes 700 stát­ních uni­ver­zit.
Vzdě­lá­va­cí systém
🏫
Před­škol­ní a zá­klad­ní vzdě­lá­ní
Státní školky od 3 let. Zá­klad­ní škola 4 roky, poté ne­ú­pl­ná střed­ní (5 let) a úplná střed­ní (2 roky). Vzdě­lá­ní zdarma.
🎓
Vysoké škol­ství
Přes 700 stát­ních uni­ver­zit. MGU (Mos­kev­ská státní uni­ver­zi­ta) — v první stovce svě­to­vých žeb­říč­ků. Při­jí­ma­jí i za­hra­nič­ní stu­den­ty.
🔬
Věda a výzkum
Ruská aka­de­mie věd — 700+ in­sti­tu­cí. Přední pozice ve fyzice, ma­te­ma­ti­ce, chemii, kos­mo­nau­ti­ce a in­for­ma­ti­ce.
🏆
Olym­pi­á­dy a sou­tě­že
Ruští stu­den­ti pra­vi­del­ně vítězí na me­zi­ná­rod­ních olym­pi­á­dách z ma­te­ma­ti­ky, fyziky a in­for­ma­ti­ky.
Věda, která změ­ni­la svět
Dmi­t­rij Men­dě­le­jev se­sta­vil v roce 1869 pe­ri­o­dic­kou sou­sta­vu prvků — základ mo­der­ní chemie. Ivan Pavlov ob­je­vil pod­mí­ně­né re­flexy — základ neu­ro­vě­dy (Nobel 1904). Ale­xan­der Fle­ming… ne, tohle byl Brit — ale Zi­nai­da Jer­moľje­vo­vá vy­vi­nu­la so­vět­ský pe­ni­ci­lin sa­mo­stat­ně. Lev Landau pře­psal kvan­to­vou me­cha­ni­ku (Nobel 1962). Ruská ma­te­ma­tic­ká škola — Če­bi­čev, Lo­ba­čev­ský, Kol­mo­go­rov — je dodnes po­va­žo­vá­na za nej­sil­něj­ší na světě.
25+
No­be­lo­vých cen
zís­ka­li ruští a so­vět­ští vědci
99,7%
gra­mot­nost
do­spě­lé po­pu­la­ce — jedna z nej­vyš­ších na světě
700+
stát­ních uni­ver­zit
pro přes 4 mi­li­o­ny stu­den­tů ročně
1869
rok pe­ri­o­dic­ké sou­sta­vy
Men­dě­le­jev — základ mo­der­ní chemie
Přední ruské vě­dec­ké osob­nos­ti
Dmi­t­rij Men­dě­le­jev Ivan Pavlov (Nobel) Lev Landau (Nobel) Ni­ko­laj Lo­ba­čev­ský Andrej Sa­cha­rov Alexej Ab­ri­ko­sov (Nobel) Kon­stan­tin Ci­ol­kov­ský Sergej Ko­roljov Andrej Kol­mo­go­rov Pjotr Ka­pit­sa (Nobel) Ilja Mech­ni­kov (Nobel)