POZOR! Od 17. do 25. srpna bude knihovna zavřená. Děkujeme za pochopení. ×
Svátky22.08.202642

Den státní vlajky Ruska

Každý rok 22. srpna se v Rusku slaví Den státní vlajky — svátek vě­no­va­ný jed­no­mu z hlav­ních sym­bo­lů země. Letos uplyne 32 let od ofi­ci­ál­ní­ho usta­no­ve­ní svátku a 35 let od ná­vra­tu tri­ko­ló­ry.

Cesta bílo-modro-čer­ve­né vlajky nebyla jed­no­du­chá: za tři a půl sto­le­tí se hned stá­va­la stát­ním sym­bo­lem, hned ustu­po­va­la jiným pra­po­rům — ale po­kaž­dé se vrá­ti­la.

358
let
tri­ko­ló­ry — od první zmínky roku 1668
35
let
od ná­vra­tu vlajky — 22. srpna 1991
32
let
svátku — Den vlajky byl usta­no­ven de­kre­tem roku 1994
2000
rok
ústav­ní zákon de­fi­ni­tiv­ně za­kot­vil barvy a pro­por­ce vlajky

His­to­rie svátku

Ruská trikolóra rozvinutá na trávníku
Bílá, modrá, čer­ve­ná — tři pruhy, které zná každý

22. srpna 1991, na pozadí ne­ú­spěš­né­ho srp­no­vé­ho puče, přijal Nej­vyš­ší sovět RSFSR usne­se­ní „O ofi­ci­ál­ním uznání a po­u­ží­vá­ní ná­rod­ní vlajky RSFSR“. Téhož dne byla nad mos­kev­ským Bílým domem vzty­če­na bílo-modro-čer­ve­ná vlajka — poprvé po de­se­ti­le­tích so­vět­ské moci.

O tři roky poz­dě­ji, 20. srpna 1994, po­de­psal pre­zi­dent Boris Jelcin dekret č. 1714, kterým byl 22. srpen ofi­ci­ál­ně vy­hlá­šen Dnem státní vlajky Ruské fe­de­ra­ce. V do­ku­men­tu se uvá­dě­lo, že svátek byl usta­no­ven:

Za účelem vý­cho­vy sou­čas­né i bu­dou­cích ge­ne­ra­cí občanů Ruska k úctě ke stát­ním sym­bo­lům
— dekret pre­zi­den­ta RF č. 1714 z 20. srpna 1994

25. pro­sin­ce 2000 po­de­psal pre­zi­dent Vla­di­mir Putin fe­de­rál­ní ústav­ní zákon „O státní vlajce Ruské fe­de­ra­ce“, který de­fi­ni­tiv­ně za­kot­vil pořadí barev a pro­por­ce vlajky.

His­to­rie tri­ko­ló­ry: více než tři sto­le­tí

1668
Zro­ze­ní vlajky
První zmínka o tri­ko­ló­ře je spo­je­na se jménem cara Ale­xe­je Mi­chaj­lo­vi­če: pro první ruskou vá­leč­nou loď „Orel“, po­sta­ve­nou ho­land­ský­mi mistry v lo­dě­ni­ci v Dě­di­no­vě, byly vydány látky bílé, modré a čer­ve­né barvy. Jak přesně vlajka vy­pa­da­la, o tom his­to­ri­ci dodnes vedou spory — loď byla zni­če­na během po­vstá­ní Stě­pa­na Razina.
1693–1705
Petr I.
Roku 1693 se bílo-modro-čer­ve­ná vlajka se zlatým dvou­hla­vým orlem upro­střed stala osobní stan­dar­tou mla­dé­ho cara na jachtě „Svatý Petr“ v Ar­chan­gel­sku. A 20. ledna 1705 vydal Petr I. dekret, který na­ři­zo­val všem ob­chod­ním lodím plout pod touto vlaj­kou; pro vá­leč­né loďstvo byla vy­tvo­ře­na zvlášt­ní On­dřej­ská vlajka.
1858
Černo-žluto-bílá vlajka
Císař Ale­xan­dr II. schvá­lil novou státní vlajku, jejíž barvy od­po­ví­da­ly erbu: černou, žlutou (zlatou) a bílou. Vy­dr­že­la čtvrt sto­le­tí a směly ji po­u­ží­vat pouze státní in­sti­tu­ce — občané mohli vy­vě­šo­vat ob­vyklou tri­ko­ló­ru.
1883–1896
Návrat tri­ko­ló­ry
Ale­xan­dr III. před svou ko­ru­no­va­cí ob­no­vil bílo-modro-čer­ve­nou vlajku jako státní. De­fi­ni­tiv­ně byla po­tvr­ze­na roku 1896, v před­ve­čer ko­ru­no­va­ce Mi­ku­lá­še II.: zvlášt­ní porada při mi­nis­ter­stvu spra­ve­dl­nos­ti roz­hod­la, že za ná­rod­ní se má „de­fi­ni­tiv­ně po­va­žo­vat bílo-modro-čer­ve­ná barva, a žádná jiná“.
1918–1991
So­vět­ský prapor
V dubnu 1918 byla tri­ko­ló­ra z ini­ci­a­ti­vy Jakova Sver­dlo­va zru­še­na a na­hra­ze­na rudým pra­po­rem. Více než 70 let byl rudý prapor státní vlaj­kou, za­tím­co bílo-modro-čer­ve­ná vlajka zů­stá­va­la sym­bo­lem ruské emi­gra­ce a Bílého hnutí.
1991
Znovu nad Kremlem
25. pro­sin­ce 1991, po od­stou­pe­ní Mi­chai­la Go­r­ba­čo­va, byla rudá vlajka SSSR nad Kremlem spuš­tě­na a na­hra­ze­na ruskou tri­ko­ló­rou — sym­bo­lic­ký konec so­vět­ské epochy.
Dívka v bílých šatech a kokošniku s ruskou vlajkou
Tři barvy — tři a půl sto­le­tí his­to­rie

Sym­bo­li­ka barev

Ofi­ci­ál­ně za­kot­ve­ný výklad barev ruské vlajky ne­e­xis­tu­je, ale během tří sta­le­tí se ustá­li­ly tra­dič­ní in­ter­pre­ta­ce.

Bílá
Čis­to­ta, mír, ušlech­ti­lost a ote­vře­nost. Podle stát­ní­ho vý­kla­du — svo­bo­da a ne­zá­vis­lost.
Modrá
Nebe, víra, věr­nost a čest­nost. Podle stát­ní­ho vý­kla­du — barva Bo­ho­ro­dič­ky, pod jejíž ochra­nou se Rusko na­chá­zí.
Čer­ve­ná
Síla, ener­gie, odvaha a krev pro­li­tá za vlast. Podle stát­ní­ho vý­kla­du — svr­cho­va­nost.

Exis­tu­je i ze­mě­pis­ná verze: bílá — ne­ko­neč­né sněhy, modrá — řeky a moře, čer­ve­ná — krása ruské pří­ro­dy a odvaha lidí.

Jak si za­pa­ma­to­vat pořadí barev
Быть Свободным Красиво
„Být svo­bod­ným je krásné“ — белый (bílá) · синий (modrá) · красный (čer­ve­ná), shora dolů

Eti­ke­ta za­chá­ze­ní s vlaj­kou

Holčička s balónky v barvách ruské vlajky
Barvy vlajky známé od dět­ství

Vlajka se vzty­ču­je na bu­do­vách stát­ních orgánů, vzdě­lá­va­cích in­sti­tu­cí a di­plo­ma­tic­kých za­stou­pe­ní.

Pra­vi­dla za­chá­ze­ní s ní jsou přesně sta­no­ve­na:

  • ruská vlajka nesmí být menší než ostat­ní vlajky ani viset níže, je-li umís­tě­na vedle nich;
  • látka vlajky se nesmí do­tý­kat pod­la­hy ani země;
  • po­ško­ze­ná vlajka se ihned vy­mě­ňu­je;
  • při svis­lém umís­tě­ní je bílý pruh vlevo, modrý upro­střed a čer­ve­ný vpravo;
  • za zne­svě­ce­ní vlajky hrozí trest­ní od­po­věd­nost (čl. 329 trest­ní­ho zá­ko­ní­ku RF).

Den vlajky není jen pro­je­vem úcty, ale i při­po­mín­kou toho, že symbol země prošel vál­ka­mi, re­vo­lu­ce­mi, zákazy a ná­vra­ty — a přesto si udržel své místo.

Pře­je­me krásný svátek!

Zaujal vás příběh ruské tri­ko­ló­ry? S ruš­ti­nou po­ro­zu­mí­te ruské his­to­rii a kul­tu­ře bez pro­střed­ní­ka. Kurzy ruš­ti­ny

Ohodnoťte článek:

Sdílet

© 2026 Ruský dům v Praze · Zásady zpracování údajů · Nastavení cookies