Exkurze „Palácové zahrady“ — Procházky Prahou, 16. srpna

His­to­rie každé ze zahrad začíná pa­lá­cem. Domy, známé dnes jako Le­de­bur­ský palác, spojil ze dvou re­ne­sanč­ních staveb Jan Václav z Ko­lo­vrat v 60. letech 17. sto­le­tí — tehdy zřejmě vznik­la na svahu i první ba­rok­ní za­hra­da. Poz­dě­ji palác patřil Trauttman­sdor­fům a Ko­lo­vra­tům a jméno dal za­hra­dě roku 1852 hrabě Adolf z Le­de­bou­ru.

Ba­rok­ní­mu par­te­ru Le­de­bur­ské za­hra­dy vévodí fon­tá­na se sochou Her­ku­la bo­ju­jí­cí­ho s hydrou, ku­li­so­vá stěna s dvo­ji­tým scho­diš­těm a za­hrad­ní sál — sala terre­na, kde dodnes znějí kon­cer­ty. Vedle nich stojí dílo jiné epochy: bron­zo­vá socha „Plod­nost“ so­cha­ře Jana Štursy z roku 1920.

Dnes kom­plex spo­ju­je pět zahrad — Le­de­bur­skou, Malou a Velkou Pál­f­fy­ov­skou, Ko­lo­vrat­skou a Malou Fürs­tenber­skou. Pře­lé­va­jí se jedna do druhé: z dol­ních par­te­rů vedou scho­diš­tě na terasy, z tunelů se vy­chá­zí ke glo­ri­étům a z hor­ních plošin kaská­dy se ote­ví­rá město.

Te­ra­so­vi­té uspo­řá­dá­ní umož­ni­lo ma­xi­mál­ně využít horský reliéf: na úzkém pásu svahu se vešly fon­tá­ny, oran­že­rie, slu­neč­ní hodiny a téměř tři de­sít­ky vy­hlíd­ko­vých teras. Kdysi se po zdej­ších cestách pro­chá­ze­li Josef Dob­rov­ský a Fran­ti­šek Pa­lac­ký — za­hra­dy byly ob­lí­be­ným místem pro­chá­zek praž­ské in­te­li­gen­ce.

Dnešní podobu zís­ka­ly za­hra­dy ve druhé po­lo­vi­ně 18. sto­le­tí: roku 1784 jim ar­chi­tekt Ignác Jan Ne­po­muk Pal­li­ar­di vtiskl styl ital­ských ba­rok­ních parků. Právě on pře­sta­věl Malou Fürs­tenber­skou za­hra­du v ele­gant­ní te­ra­so­vou za­hra­du v duchu rokoka: hlavní scho­diš­tě stoupá od dol­ní­ho glo­ri­étu k sala terre­ně u samé hradní zdi.

Za­hra­da má i svou ku­ri­óz­ní po­drob­nost: ve vál­co­vé vy­hlíd­ko­vé věži si hra­běn­ka Marie Bar­bo­ra Čer­ní­no­vá, za níž za­hra­da vzni­ka­la, zří­di­la vlast­ní kou­pel­nu — s tím nej­lep­ším vý­hle­dem na Prahu, jaký si lze před­sta­vit.

Ve 20. sto­le­tí za­hra­dy zpust­ly: roku 1977 musely být v ha­va­rij­ním stavu uza­vře­ny. Roz­sáh­lá re­kon­struk­ce začala kolem roku 1989 a pro­bí­ha­la ve třech eta­pách více než deset let. Vo­dít­kem re­stau­rá­to­rům byl slavný Lan­gwei­lův model Prahy z let 1826–1836 — podle něj se ob­no­vo­va­ly za­nik­lé de­tai­ly.

Obnova zahrad pro­bí­ha­la s pod­po­rou fondu Prague He­ri­tage Fund — pod spo­leč­nou zášti­tou pre­zi­den­ta Vác­la­va Havla a prince Char­le­se. Práce při­nes­ly i vě­dec­kou sen­za­ci: roku 1995 ar­che­o­lo­go­vé od­kry­li ro­mán­skou Pí­sec­kou bránu — doklad, že Malá Strana byla opev­ně­na už v po­lo­vi­ně 12. sto­le­tí.

Hlavní od­mě­nou za výstup po scho­diš­tích jsou pa­no­ra­ma­ta. Z „téměř tři­ce­ti“ teras kaská­dy se ote­ví­ra­jí vý­hle­dy na taš­ko­vé stře­chy Malé Strany, věže a kupole Staré­ho Města; každá plo­ši­na uka­zu­je Prahu z jiného úhlu a od toho ka­lei­do­sko­pu se těžko od­chá­zí.

A z po­sled­ní­ho od­po­čí­va­dla Malé Fürs­tenber­ské za­hra­dy lze vy­stou­pit ještě výš — přímo do Již­ních zahrad Praž­ské­ho hradu: kaská­da spo­ju­je město a hrad, jako je spo­jo­va­la před sta­le­tí­mi. Účast­ní­ci ex­kur­ze prošli tuto cestu celou — od ti­chých par­te­rů u Vald­štejn­ské ulice až ke hradbám.