Divadlo17.07.202652

Machmud Esambajev — „čaroděj tance”

V těchto dnech si při­po­mí­ná­me „ča­ro­dě­je tance” a le­gen­du so­vět­ské kul­tu­ry — Ma­chmuda Esam­ba­je­va.

Do­ká­zal, že tanec umí pro­mlou­vat k di­vá­ko­vi beze slov — v ja­kém­ko­li jazyce světa.

Machmud Esambajev v indickém tanci „Zlatý bůh
In­dic­ký „Zlatý bůh”

Ná­rod­ní umělec SSSR, génius je­viš­tě a ne­smír­ně cha­risma­tic­ký umělec — Ma­chmud Esam­ba­jev pro­mě­ňo­val každé své vy­stou­pe­ní v malé před­sta­ve­ní. Jeho in­dic­ký „Zlatý bůh”, špa­něl­ské fla­men­co a str­hu­jí­cí „Le­z­gin­ka” plnily sály po celém světě.

V umění mají být jen ti první. A vůbec — jsem šťast­ný člověk: prožít život v umění a nemít ne­přá­te­le, mít jen přá­te­le — což to není štěstí?
— Ma­chmud Esam­ba­jev
Tanec šamana ve filmu „Sannikovova země
Tanec šamana v „San­ni­ko­vo­vě zemi” (1973)

Mi­lov­ní­ci so­vět­ské­ho filmu si navždy za­pa­ma­to­va­li jeho uhran­či­vý, mystic­ký tanec šamana v kul­tov­ním filmu „San­ni­ko­vo­va země” (1973) na pro­ni­ka­vou hudbu Ale­xan­dra Za­ce­pi­na.

Machmud Esambajev v proslulé karakulové papaše
Pro­slu­lá ka­ra­ku­lo­vá pa­pa­cha

Měl je­di­neč­ný styl a bez­chyb­nou ele­gan­ci. Jeho pro­slu­lá ka­ra­ku­lo­vá pa­pa­cha byla sou­čás­tí jeho samého — nejen po­krýv­ka hlavy, ale znak cti, dů­stoj­nos­ti a po­sta­ve­ní horala, se kterým se po celý život ne­roz­lou­čil. Jemu — je­di­né­mu člo­vě­ku v So­vět­ském svazu — bylo ofi­ci­ál­ně po­vo­le­no vy­fo­tit se na pas v po­krýv­ce hlavy. Tento rys jeho zjevu znala celá země: vysoký, statný, v papaše byl roz­po­zna­tel­ný na první pohled.

Méně známé stříp­ky

Po zra­ně­ní během fron­to­vých kon­cer­tů lékaři na­vr­ho­va­li am­pu­ta­ci nohy — Esam­ba­jev odmítl a po­de­psal reverz se slovy: „Nic jiného než tančit neumím.” Na Svě­to­vém fes­ti­va­lu mlá­de­že v roce 1957 mu sou­pe­ři po­sy­pa­li je­viš­tě střepy — přesto za­tan­čil bez­chyb­ně a odvezl si zlato. A když jednou v Ko­lum­bii za­hlé­dl na ulici lidový tanec bam­buco, už příští večer jej za­tan­čil na je­viš­ti.

Machmud Esambajev
Ma­chmud Esam­ba­jev

Ma­chmud Esam­ba­jev zů­stá­vá vzorem kav­kaz­ské ušlech­ti­los­ti, ne­u­vě­ři­tel­né plas­ti­ci­ty a bez­mez­né od­da­nos­ti umění. Ná­rod­ní umělec SSSR a celé řady re­pub­lik, Hrdina so­ci­a­lis­tic­ké práce — po­vý­šil tanec na vysoké umění, sro­zu­mi­tel­né beze slov na kte­rém­ko­li kon­ti­nen­tu. Pa­mát­ku na něj peč­li­vě chrání ve vlasti: v Groz­ném byl ta­neč­ní­ko­vi po­sta­ven pomník a Če­čen­ská státní filhar­mo­nie nese jeho jméno. Vzpo­mí­ná­me a ob­di­vu­je­me!

Stříp­ky ze ži­vo­to­pi­su

1924
rok na­ro­ze­ní
1974
ná­rod­ní umělec SSSR
1984
Hrdina soc. práce
~100
čísel v re­per­toá­ru
20
dní se učil „Zla­té­ho boha”
4195
aste­ro­id Esam­ba­ev

Ozvěna v Česku

Tvorba Ma­chmuda Esam­ba­je­va má ozvěnu i v Česku. Již řadu let zde žije a působí věrný po­kra­čo­va­tel jeho umění, vděčný žák, s nímž se ma­estro za svého života ne­jed­nou setkal — za­slou­ži­lý umělec Če­čen­sko-in­guš­ské ASSR, ná­rod­ní umělec Če­čen­ské re­pub­li­ky Isa Ali­m­gadži­jev. Svého času za­lo­žil v Praze dět­skou školu li­do­vé­ho tance „Nochčo” a stal se jedním z prv­ních pro­fe­si­o­nál­ních cho­re­o­gra­fů, kteří roz­ví­je­li kav­kaz­ský lidový tanec mezi dětmi v Česku.

Spo­leč­ný tanec Ma­chmuda Esam­ba­je­va a jeho žáka Isy Ali­m­gadži­je­va

Věříme a pra­cu­je­me na tom, aby tato tra­di­ce po­kra­čo­va­la. Sle­duj­te naše po­zván­ky a no­vin­ky.


Ohodnoťte článek:

Sdílet

© 2026 Ruský dům v Praze · Zásady zpracování údajů · Nastavení cookies