Před 145 lety se v Petrohradu narodila Anna Pavlovna Pavlovová, legenda ruského baletu, která uchvátila svět.
Urazila dlouhou cestu od malé holčičky, která snila o kariéře baletky, k baletní hvězdě světového formátu. Po absolvování Císařského divadelního učiliště byla přijata do souboru Marijinského divadla. V roce 1902 získala svou první hlavní roli v Bajadéře – roli Nikiye. Umírající labuť se stala jejím nesmrtelným obrazem. Michail Fokin vytvořil tento tanec pro Pavlovovou v roce 1907. Tanec předvedla více než 4000krát a navždy se zapsala do historie jako ztělesnění půvabu a tragédie.
Baletka získala celosvětovou slávu po účasti v „Ruských sezónách« Sergeje Ďagileva – sérii představení ruského umění. Právě její vystoupení se později stalo novým krokem ve vývoji baletu.
V roce 1911 Anna založila vlastní společnost a vydala se na světové turné. Během 20 let vystupovala ve 44 zemích, včetně Austrálie, Indie a Japonska, kde se široká veřejnost díky ní poprvé seznámila s baletem.
Přínos Anny Pavlovové ruskému a světovému baletu je neocenitelný. Její kulturní stopa se dodnes objevuje po celém světě v různých sférách společnosti.
Velká baletka navštívila Prahu nejméně dvakrát. Na jaře roku 1908 se spolu se svým partnerem Adolfem Bolmem a malou skupinou vydala na své první mezinárodní turné. O rok později si Anna Pavlovová spolu s Nikolajem Legatem – renomovaným ruským tanečníkem, choreografem a baletním učitelem – opět získala srdce publika v české metropoli.
