Grafen — nobelovský objev ruských vědců

Grafen — nobelovský objev ruských vědců

V roce 2004 Andrej Geim a Kon­stan­tin No­vo­se­lov v Man­ches­te­ru izo­lo­va­li grafen — vrstvu uhlíku silnou jeden atom. Po šesti letech — No­be­lo­va cena.
Grafen je 200krát pev­něj­ší než ocel, vede proud 10krát lépe než měď a je mi­li­on­krát tenčí než lidský vlas. Dnes se po­u­ží­vá v aku­mu­lá­to­rech, vod­ních fil­trech, oheb­ných dis­ple­jích a lé­kař­ských sen­zo­rech. Nej­krat­ší cesta od objevu k No­be­lo­vě ceně v mo­der­ní vědě. Fyzika · Na­no­tech­no­lo­gie · No­be­lo­va cena 2010
2004
rok
Objev gra­fe­nu
2010
rok
No­be­lo­va cena
1
atom
Tloušť­ka mo­no­vrst­vy
200×
pev­něj­ší
Než ocel při stejné hmot­nos­ti

🧑‍🔬 Sou­vis­los­ti a autor

Grafen se te­o­re­tic­ky stu­do­val od 40. let, ale věřilo se, že je ne­sta­bil­ní — dvou­roz­měr­ný krys­tal by se měl při po­ko­jo­vé tep­lo­tě svi­nout nebo roz­pad­nout. V roce 2004 Geim a No­vo­se­lov v Man­ches­ter­ské uni­ver­zi­tě do­ká­za­li opak nej­jed­no­duš­ším možným způ­so­bem: brali gra­fi­to­vé úlomky, od­le­po­va­li vrstvu po vrstvě oby­čej­nou kan­ce­lář­skou lepicí páskou a pře­ná­še­li je na pod­lož­ku. Na pá­teč­ních ex­pe­ri­men­tech, kdy la­bo­ra­toř zkou­še­la ja­ké­ko­li nápady, se zrodil jeden z hlav­ních objevů za­čát­ku 21. sto­le­tí.

O šest let poz­dě­ji — No­be­lo­va cena. Nej­rych­lej­ší cesta od objevu k odměně v sou­čas­né vědě.

Geim a No­vo­se­lov
  • Andrej Geim: nar. 1958, Soči. MFTI → IFTT RAN → Man­ches­ter
  • Kon­stan­tin No­vo­se­lov: nar. 1974, Nižní Tagil. MFTI → Man­ches­ter
  • Oba si za­cho­va­li ruské ob­čan­ství
  • Geim — jediný dr­ži­tel No­be­lo­vy i Šno­be­lo­vy ceny
  • No­vo­se­lov získal Nobela v 36 letech (jeden z nejmlad­ších)
  • Spo­leč­ně pu­b­li­ko­va­li přes 200 vě­dec­kých prací

🔬 Co je grafen

Grafen je mo­no­vrst­va atomů uhlíku uspo­řá­da­ných v he­xa­go­nál­ní mřížce. Každý atom je pro­po­jen se třemi sou­se­dy ko­va­lent­ní­mi σ-vazba­mi; čtvrtý elek­tron tvoří de­lo­ka­li­zo­va­ný π-systém. Díky tomu se grafen chová jako elek­tro­no­vý dvou­roz­měr­ný plyn — elek­tro­ny se v něm po­hy­bu­jí rych­los­tí kolem 10⁶ m/s, jako by byly bez­hmot­né čás­ti­ce.

Není to te­o­re­tic­ká abs­trak­ce: grafit, ze kte­ré­ho se vy­rá­bě­jí tužky, je tvořen mi­li­o­ny vrstev gra­fe­nu. Geim a No­vo­se­lov pouze našli způsob, jak izo­lo­vat jednu.

⚙️ Kam míří grafen

🔋
Ba­te­rie a su­per­kon­den­zá­to­ry
Gra­fe­no­vé su­per­kon­den­zá­to­ry se na­bí­je­jí 100krát rych­le­ji než li­thi­um-ion­to­vé. Už v pro­to­ty­pech smart­pho­nů a elek­tro­mo­bi­lů.
💧
Vodní filtry
Gra­fe­no­vé mem­brá­ny od­so­lu­jí moř­skou vodu efek­tiv­ně­ji než ja­ké­ko­li stá­va­jí­cí sys­témy. Per­spek­ti­va — levná pitná voda pro mi­li­ar­dy.
🔬
Bi­o­sen­zo­ry
Gra­fe­no­vé čipy de­te­ku­jí bi­o­mar­ke­ry ra­ko­vi­ny v krvi za pár minut. Jediný pří­stroj může na­hra­dit la­bo­ra­tor­ní rozbor.
📱
Ohebné dis­ple­je
Prů­hled­ný, pevný, vodivý — ide­ál­ní ma­te­ri­ál pro dis­ple­je, které lze ohýbat. Pro­to­ty­py již exis­tu­jí u Sam­sung a LG.

🇨🇿 Sou­vis­lost s Českem

V Česku se grafen stu­du­je v CEITEC Brno (Stře­do­ev­rop­ský tech­no­lo­gic­ký in­sti­tut) — vlaj­ko­vé ma­te­ri­á­lo­vé in­sti­tu­ci při Ma­sa­ry­ko­vě uni­ver­zi­tě. Čeští ba­da­te­lé se po­dí­le­jí na ev­rop­ském pro­jek­tu Gra­phe­ne Flagship — mi­li­ar­do­vém pro­gra­mu EU pro ko­mer­ci­a­li­za­ci gra­fe­nu.

V roce 2018 byl Andrej Geim hos­tu­jí­cím před­ná­še­jí­cím na Kar­lo­vě uni­ver­zi­tě a získal čestný dok­to­rát za přínos fyzice. Byla to jedna z jeho po­sled­ních ve­řej­ných před­ná­šek ve vý­chod­ní Evropě — kde prožil prv­ních 35 let života.

„Grafen je pouhá vrstva gra­fi­tu silná jeden atom. Ale právě tato jed­no­du­chost mění všech­no.“
— Andrej Geim
Lek­to­ri­um Rus­ké­ho domu — ve­řej­ná se­tká­ní s vědci, in­že­ný­ry a his­to­ri­ky vědy.
Pro­gram akcí →
Čtěte také
Tech­no­lo­gie
Všech­ny ruské objevy a vy­ná­le­zy, které změ­ni­ly svět.