Rádio — ruský vynález, který změnil svět

Kon­text a autor

Popov pra­co­val na Kron­šta­dt­ském ná­moř­ním po­ly­go­nu — stu­do­val elek­tro­mag­ne­tic­ké po­ru­chy v at­mo­sfé­ře. Jeho „bouř­ko­vý in­di­ká­tor“ z roku 1895 se ukázal být prvním pří­stro­jem na světě pro příjem elek­tro­mag­ne­tic­kých sig­ná­lů na dálku. O rok poz­dě­ji Popov pře­ne­sl první ra­di­o­gram z jedné budovy na druhou — text „He­in­rich Hertz“.

V Rusku a SSSR nebyla Po­po­vo­va pri­o­ri­ta nikdy zpo­chyb­ňo­vá­na. Na Západě je za vy­ná­lez­ce rádia po­va­žo­ván Gu­g­liel­mo Mar­co­ni (No­be­lo­va cena 1909), který v témže roce 1895 ne­zá­vis­le se­stro­jil po­dob­ný pří­stroj a jako první získal ko­merč­ní patent v roce 1896. His­to­ri­ko­vé tech­ni­ky dnes uzná­va­jí oba — oba došli k myš­len­ce ne­zá­vis­le, stej­ným směrem.

Ale­xan­dr Popov: na­ro­dil se roku 1859 v obci Tur­jin­ski­je Rud­ni­ki na Urale, v rodině kněze; vy­stu­do­val fy­zi­kál­ně-ma­te­ma­tic­kou fa­kul­tu Pe­t­ro­hrad­ské uni­ver­zi­ty (1882); pe­da­gog Min­ných tříd v Kron­šta­d­tu; 1895 — první před­ve­de­ní rá­di­o­vé­ho při­jí­ma­če; 1905 — první zvo­le­ný ře­di­tel Elek­tro­tech­nic­ké­ho in­sti­tu­tu v Pe­t­ro­hra­dě; zemřel 31. pro­sin­ce 1905 ve věku 46 let.

Jak to fun­gu­je

Prin­cip, který Popov po­lo­žil, zůstal zá­kla­dem rá­di­o­vé ko­mu­ni­ka­ce po 130 let: vy­sí­lač vy­tvá­ří elek­tro­mag­ne­tic­ké kmity dané frek­ven­ce, anténa je vy­za­řu­je do pro­sto­ru, při­jí­ma­cí anténa je za­chy­tí a de­tek­tor oddělí uži­teč­ný signál. Měnila se jen tech­ni­ka — elek­tron­ky vy­stří­da­ly tran­zis­to­ry, poté di­gi­tál­ní zpra­co­vá­ní, poté soft­ware.

V roce 1900 najel v Balt­ském moři na měl­či­nu obr­ně­nec „Ge­ne­rál-ad­mi­rál Aprak­sin“. Pro ko­or­di­na­ci zá­chran­né ope­ra­ce Popov zřídil rá­di­o­vé spo­je­ní mezi os­t­ro­vem Ho­gland a Kotkou — asi 50 km. Bylo to první prak­tic­ké rá­di­o­vé spo­je­ní na světě, které za­chrá­ni­lo lidi. Noviny po celé Evropě psaly o „ruském bez­drá­to­vém te­le­gra­fu“.

Co vy­rost­lo z Po­po­vo­va rádia

• Sa­te­lit­ní ko­mu­ni­ka­ce. Tytéž rá­di­o­vé vlny, jen se zdro­jem na orbitě. GLO­NASS, GPS, Iri­di­um, Star­link — všech­ny vy­u­ží­va­jí prin­ci­py, které po­lo­žil Popov.
• Mo­bil­ní ko­mu­ni­ka­ce. Zá­klad­no­vé sta­ni­ce 5G jsou po­kro­či­lé rá­di­o­vé při­jí­ma­če: anténa → de­tek­tor → ze­sí­le­ní. Tuto cestu ote­vřel Popov.
• Wi-Fi a Blu­e­to­o­th. Bez­drá­to­vé sítě 21. sto­le­tí pra­cu­jí na ul­tra­vy­so­kých frek­ven­cích téhož rá­di­o­vé­ho spek­tra.
• Di­gi­tál­ní rádio. DAB+, in­ter­ne­to­vé rádio, pod­cas­ty — vše stojí na téže myš­len­ce: mo­du­lo­vat signál, pře­nést éterem, de­mo­du­lo­vat při příjmu.

Spo­je­ní s Českem

V Česku se rádio ob­je­vi­lo v roce 1923 — Praha se stala druhou me­t­ro­po­lí v Evropě po Lon­dýně, kde začala pra­vi­del­ně vy­sí­lat roz­hla­so­vá sta­ni­ce. V letech 1953 až 1992 pa­t­ři­lo Čes­ko­slo­ven­sko do so­ci­a­lis­tic­ké sítě roz­hla­so­vé­ho vy­sí­lá­ní, v níž hrály klí­čo­vou roli so­vět­ská tech­ni­ka a pře­no­so­vé stan­dar­dy.

Čes­ko­slo­ven­ské při­jí­ma­če Tesla — za­lo­že­né na so­vět­ských elek­tron­ko­vých sché­ma­tech — se do­dá­va­ly po celém so­ci­a­lis­tic­kém táboře i do roz­vo­jo­vých zemí. Ně­ko­lik sérií se mon­to­va­lo podle so­vět­ské li­cen­ce, mezi nimi Tesla Ta­lisman 308U — klon so­vět­ské­ho „Minsk-58“.

Čtěte také