Kresby autora Praporu vítězství jsou k dispozici na portálu Prezidentské knihovny

Kresby autora Praporu vítězství jsou k dispozici na portálu Prezidentské knih...
Kresby autora Pra­po­ru ví­těz­ství jsou k dis­po­zi­ci na por­tá­lu Pre­zi­dent­ské knih…

Di­gi­tál­ní kopie kreseb před­ní­ho umělce Vasi­li­je Bun­to­va (1905–1979) byly při­dá­ny do elek­tro­nic­ké sbírky Pre­zi­dent­ské knihov­ny a jsou k dis­po­zi­ci čte­ná­řům v Rusku i v za­hra­ni­čí.
Právě Vasi­lij Buntov byl před­ur­čen stát se au­to­rem svě­tozná­mé­ho Pra­po­ru ví­těz­ství, který byl v roce 1945 vzty­čen na střeše napůl zni­če­né budovy Re­i­chsta­gu.
Vasi­lij Buntov se na­ro­dil do velké rodiny ve ves­ni­ci Ustje Vo­lo­god­ské ob­las­ti v roce 1905. Vy­stu­do­val Le­nin­grad­skou umě­lec­kou a prů­mys­lo­vou školu, pů­so­bil jako učitel rý­so­vá­ní a kres­le­ní na ško­lách, byl členem měst­ské­ho výboru umělců.
Když začala Velká vlas­te­nec­ká válka, Vasi­lij Buntov se druhý den dob­ro­vol­ně při­hlá­sil na frontu. Vzal si s sebou tužku a malý skicák. Fron­to­vý malíř prošel vá­leč­ný­mi cesta­mi až do Ber­lí­na, hodně kres­lil, pře­de­vším tuší, tužkou, in­kous­tem a za­zna­me­ná­val všech­ny hrůzy války: lidské utr­pe­ní, krev, smrt.
Na jaře 1945 dostal Vasi­lij Buntov od velení na­lé­ha­vý úkol vy­ro­bit během dvou dnů devět spe­ci­ál­ních pra­po­rů – kopií Státní vlajky SSSR. Práce byla do­kon­če­na včas. Na vlaj­kách bylo vy­ob­ra­ze­no kla­di­vo a srp s hvězdou, názvy divizí a v pravém dolním rohu byla po­řa­do­vá čísla od 1 do 9 – podle počtu divizí 3. úderné armády po­stu­pu­jí­cích na Berlín. Jeden z pra­po­rů, s nímž by vojáci mohli pro­ra­zit a vzty­čit jej nad Re­i­chstag dříve než ostat­ní, byl před­ur­čen stát se Pra­po­rem ví­těz­ství.
Prapor číslo 5 patřil 150. Id­ric­ké řádu Ku­tu­zo­va 2. stupně stře­lec­ké divizi. Právě on se stal Pra­po­rem ví­těz­ství, který nad Říš­ským sněmem vzty­či­li Mi­chail Je­go­rov a Me­li­ton Kan­ta­ria. Tento prapor se zú­čast­nil prů­vo­du ví­těz­ství na Rudém ná­měs­tí 24. června 1945.
Po skon­če­ní Velké vlas­te­nec­ké války se Vasi­lij Ale­xe­je­vič Buntov vrátil do Le­nin­gra­du, kde po­kra­čo­val v tom, co mi­lo­val. Vo­jen­ské téma bylo hlavní v jeho tvorbě. Z fronty si Vasi­lij Buntov při­ne­sl 60 kreseb vě­no­va­ných jeho spo­lu­bo­jov­ní­kům a jejich ne­smr­tel­né­mu hr­din­ské­mu činu. Tyto kresby byly vy­sta­ve­ny na mnoha te­ma­tic­kých vý­sta­vách. Ně­kte­ré kresby byly bo­hu­žel ne­ná­vrat­ně ztra­ce­ny. Uměl­co­va dcera da­ro­va­la Pre­zi­dent­ské knihov­ně k di­gi­ta­li­za­ci 47 děl svého otce.