Slavnostní večer u příležitosti 72. výročí osvobození Československa v RSVK v Praze

Slavnostní večer u příležitosti 72. výročí osvobození Československa v RSVK v Praze

Dne 10. října 2016 se v Ruském stře­dis­ku vědy a kul­tu­ry v Praze usku­teč­nil slav­nost­ní večer u pří­le­ži­tos­ti 72. výročí Kar­pat­sko-du­kel­ské ope­ra­ce a po­čát­ku osvo­bo­ze­ní Čes­ko­slo­ven­ska od fa­šis­tic­ké oku­pa­ce. Akce byla or­ga­ni­zo­vá­na Klubem Rusko a Spo­leč­nos­tí Lud­ví­ka Svo­bo­dy ve spo­lu­prá­ci se  Za­stu­pi­tel­stvím Ros­so­trud­ni­čestva v ČR.

Slav­nost­ní za­se­dá­ní za­há­jil ve­dou­cí Za­stu­pi­tel­ství Ros­so­trud­ni­čestva v ČR Leonid Gamza, který po­bla­ho­přál ve­te­rá­nům a všem hostům k vý­znam­né­mu datu v his­to­rii našich zemí. Večer mo­de­ro­val pre­zi­dent Klubu Rusko Zdeněk Zbytek.

K ve­te­rá­nům Druhé svě­to­vé války a Čes­ko­slo­ven­ské lidové armády pro­mlu­vil mi­mo­řád­ný a zpl­no­moc­ně­ný vel­vy­sla­nec RF v ČR Ale­xan­dr Zme­jev­skij, který při­po­mněl dů­le­ži­tost Kar­pat­sko-du­kel­ské ope­ra­ce, kdy čes­ko­slo­ven­ská a so­vět­ská vojska přišla na pomoc Slo­ven­ské­mu ná­rod­ní­mu po­vstá­ní. Zdů­raz­nil, že ma­so­vost a slav­nost­ní cha­rak­ter dnešní akce svědčí o tom, jak jsou v ČR silné pa­mát­ka na válku a vděč­nost k těm, kdo cenou svých životů při­blí­ži­li ví­těz­ství. Vy­já­d­řil vděk českým úřadům, spo­le­čen­ským or­ga­ni­za­cím a vo­jen­ským his­to­ric­kým klubům, které se sta­ra­jí o vá­leč­ná po­hře­biš­tě a pa­mát­ní­ky na padlé hrdiny. Ucho­vá­ní pa­mát­ky na spo­leč­ný boj a ví­těz­ství, na po­na­u­če­ní z minulé kruté války, je vý­stra­hou těm, kdo jsou dnes ochot­ni ne­hle­dí­ce na logiku boje se spo­leč­ným ne­pří­te­lem – te­ro­ris­mem, po­hr­dat zájmy me­zi­ná­rod­ní bez­peč­nos­ti. Uvedl, že Česko může slou­žit klad­ným pří­kla­dem pro ty země, které začaly boj s pa­mát­ní­ky a mo­nu­men­ty, spo­je­ný­mi se so­vět­ský­mi vojáky — osvo­bo­di­te­li Evropy od fa­šis­mu.

Před­se­da Spo­leč­nos­ti Lud­ví­ka Svo­bo­dy Ludvík Engl po­drob­ně po­vě­děl o tom, co se dnes dělá pro ucho­vá­ní pa­mát­ky na účast­ní­ky bojů o Du­kel­ský prů­smyk, o his­to­ric­kém vý­zku­mu na toto téma.

Před­se­da Ná­rod­ní rady Klubu čes­kých po­hra­nič­ní­ků Milan Rich­ter po­dě­ko­val padlým čes­ko­slo­ven­ským a so­vět­ským vo­já­kům. Zvlášť zdů­raz­nil, že čle­no­vé klubu nejen­že ne­be­rou sou­čas­né Rusko jako zemi, která před­sta­vu­je ne­bez­pe­čí pro český stát, ale naopak jsou pře­svěd­če­ni o tom, že Rusko je v sou­čas­nos­ti zá­ru­kou bez­peč­nos­ti jak Česka, tak i celé střed­ní Evropy.

Před­se­da Rady or­ga­ni­za­cí ve­te­rá­nů oz­bro­je­ných sil a bez­peč­nost­ních sborů La­di­slav Petráš vy­já­d­řil velké zne­po­ko­je­ní nad tím, že dnešní mládež má pře­krou­ce­nou před­sta­vu o his­to­ric­ké pravdě. Zdů­raz­nil, že pro Čechy, kteří dobře znají his­to­rii taková jména jako G. Žukov, I. Koněv, A. Jerjo­men­kov budou vždy vy­vo­lá­vat úctu a vděk. Pro­hlá­sil, že „je možné s lí­tos­tí kon­sta­to­vat, že dneš­ní­mu Česku chybí vý­raz­ní před­sta­vi­te­lé na po­li­tic­ké scéně. Máme mnoho po­li­ti­ků, ale nemáme státní či­ni­te­le, a ty po­tře­bu­je­me jako nikdy dříve“.

Poté vy­stou­pi­li só­lis­té Vo­ro­něž­ské­ho stát­ní­ho oper­ní­ho a ba­let­ní­ho di­va­dla, kteří za­zpí­va­li vá­leč­né písně a písně z po­pu­lár­ních so­vět­ských filmů.

Na závěr ofi­ci­ál­ní části se usku­teč­ni­la pre­zen­ta­ce nové knihy čes­ké­ho spi­so­va­te­le Olina Jur­ma­na „Dvo­ji­tý agent“, jež je vě­no­va­ná osudům čes­ko­slo­ven­ské­ho roz­věd­čí­ka Karla Zbytka.

Během akce byl pro­mí­tán fil­mo­vý tý­de­ník a do­ku­men­ty z vá­leč­ných let, které vy­prá­vě­ly o pří­pra­vě Kar­pat­sko-du­kel­ské ope­ra­ce a vzniku Čes­ko­slo­ven­ské lidové armády.

Na akci bylo pří­tomno asi 300 hostů. Mezi nimi byli za­měst­nan­ci vel­vy­sla­nec­tví Ar­mé­nie, Bě­lo­rus­ka, Ka­za­chstá­nu a Ruska, čeští, slo­ven­ští a ruští ve­te­rá­ni Druhé svě­to­vé války a Velké vlas­te­nec­ké války, jejich děti a vnuci, dů­stoj­ní­ci Čes­ko­slo­ven­ské lidové armády, ve­řej­ní či­ni­te­lé, zá­stup­ci ve­te­rán­ských a spo­le­čen­ských or­ga­ni­za­cí, ruští kra­ja­né aj.

Po slav­nost­ní části po­kra­čo­va­la přá­tel­ská beseda během rautu.