Umělecký večer věnovaný vzpomínce na Michaila Kalatozova v RSVK v Praze

Dne 28. května 2015 se v Ruském stře­dis­ku vědy a kul­tu­ry v Praze usku­teč­nil večer, vě­no­va­ný tvorbě vý­znam­né­ho so­vět­ské­ho re­ži­sé­ra Mi­chai­la Ka­la­to­zo­va. Akce byla or­ga­ni­zo­vá­na Za­stu­pi­tel­stvím Ros­so­trud­ni­čestva v ČR.

Diváci zhléd­li film Mi­chai­la Ka­la­to­zo­va „Gvozď v sapoge» (Hřebík v ho­lín­ce), 1933 a film fran­couz­ské­ho re­ži­sé­ra Pa­tric­ka Ca­zal­se „Uragán Ka­la­to­zov“ (2009).

Film „Uragán Ka­la­to­zov“ před­sta­vil jeho re­ži­sér – vý­znam­ný fran­couz­ský do­ku­men­ta­ris­ta Pa­trick Cazals, který kvůli tomu spe­ci­ál­ně při­le­těl do Prahy. V krát­kém úvod­ním slově zdů­raz­nil svě­to­vý význam so­vět­ské­ho fil­mo­vé­ho umění 20.-30. a 60. let. Rovněž pod­trh­nul, že značný počet vý­znam­ných rus­kých re­ži­sé­rů – „še­de­sát­ní­ků“ našli svůj fil­mo­vý jazyk ještě v před­vá­leč­ných letech a opět jím začali ho­vo­řit v období „oblevy“. Ukázal, že spe­ci­fi­kou Ka­la­to­zo­va byla jeho schop­nost zů­stá­vat sám sebou, bylo jej možné poznat ve všech žánrech. V této sou­vis­los­ti při­po­me­nul ko­me­dii „Věrní přá­te­lé“ (1954), me­lod­ra­ma „Jeřábi táhnou“ (1957), drama „Ne­o­de­sla­ný dopis“ (1959) a epos „Já – Kuba“ (1964).

Podle Pa­tric­ka Ca­zal­se ještě jednou zvlášt­nos­tí tvorby Ka­la­to­zo­va bylo to, že ve všech fil­mech, za­čí­na­je od prv­ních — „Sůl Sva­ne­tie“ (1930) vede linii, kterou vhodně vy­já­d­řil vnuk re­ži­sé­ra Mi­chail Ka­la­to­zišvi­li: „Někdy otázka života či smrti není dů­le­ži­tá. Dů­le­ži­té je, jak žít svůj život.“

Na se­tká­ní – večeru bylo pří­tomno okolo 30 osob, pře­de­vším před­sta­vi­te­lů české ve­řej­nos­ti.