Od dětské obrny do onemocnění COVID-19

Jak USA a SSSR porazily dětskou obrnu a co dnes zemím brání spojit síly v boji proti COVID-19.

24. říjen je Světovým dnem dětské obrny. V polovině 20. století se tato nemoc stala v mnoha zemích národní katastrofou. Vyžádala si tisíce životů, přibližně 40% nemocných se stalo invalidy. O tom, proč ideologičtí odpůrci – USA a SSSR –dokázali obrnu porazit a jak se stalo, že současný svět není připraven na spolupráci v boji s pandemií koronaviru, hovořil přední odborník Vědeckého centra epidemiologie a mikrobiologie N.F. Gamalea Fedor Lisicyn.

– 24. říjen je Světovým dnem dětské obrny. V polovině 20. století se vědcům SSSR a USA podařilo tuto nejnebezpečnější nemoc společně porazit. Jak to dokázali? Zuřila “studená válka”, ideologická konfrontace byla v plném proudu…

– Nejdůležitějším rozdílem mezi těmi roky a současností je menší zainteresovanost finančních kruhů. Tehdy každý výzkumník chápal, že jím udělaný objev bude  uznán jako jeho vlastní. Všichny tyto lidi znali jménem. Cílem vynálezce nebylo udělat startup, aby ho koupila velká farmaceutická společnost, ale získat učitelské místo na známé univerzitě nebo pracovat na velké klinice.

Anglosaským modelem vědy v tomto období byla univerzitní věda: vědec nutně vyučuje na vysoké škole nebo univerzitě. Naši lidé měli jiný cíl – získat laboratoř nebo institut. Nehonili jsme se za penězi. Tehdy nebyla kapitalistická věda tak materiálně orientovaná.

Každá špionážní mánie se zastavovala tam, kde se objevovaly společné práce, uznávané oběma stranami. Výzkum dětské obrny „zveřejnila“ komise zřízená na popud prezidenta Roosevelta.

Nemáme potvrzení o tom, že Stalin a Roosevelt v Jaltě nebo Teheránu mluvili o dětské obrně. Nějak se ale stalo, že vůdci obou zemí o těchto studiích věděli a nezasahovali do nich. Zjevně existoval rozkaz nepovažovat to za špionážní operaci.

V případě virologie se jednalo o neuvěřitelné štěstí: v Sovětském svazu stál u jejího vzniku Dmitrij Ivanovskij, který objevil první virus tabákové mozaiky.

A představte si, že tehdejší nositel Nobelovy ceny Wendell Stanley přijíždí do Sovětského svazu a začíná hledat ty lidi, kteří pracovali s Ivanovským a – najde je! V americkém tisku začíná pochvalně psát o úrovni vývoje sovětské virologie. Wendell Stanley byl mužem nejvyšších morálních kvalit a svědomí, vysoké úrovně spravedlnosti a přesnosti hodnocení.

Situace byla nesmírně obtížná, ale jakmile došlo na mezinárodní spolupráci, výměnu názorů, vědeckou literaturu, podezření končilo. To byl i případ dětské obrny, ale nejen jí. Spolupráce probíhala v 50., 60. a v 70. letech, Francouzi přijížděli do Sovětského svazu. Dokonce je pouštěli i do uzavřených vědeckých center.

– Rusko dnes na pozadí pandemie nabízí mezinárodní spolupráci v boji proti COVID-19. Zatím však nedostalo žádnou odpověď. K čemu to může vést?

– Když v roce 1991 došlo k pádu Sovětského svazu, začali jsme, jak se říká v hořké anekdotě, budovat kapitalismus, jak si ho představovala sovětská propaganda, s jeho nejméně příjemnými rysy. Američané naopak začali budovat socialismus, jak si to představovali američtí sovětologové, se všemi nesmysly a omyly.

A teď tam mají náš sovětský socialismus v paranoidní podobě – ​​nepřátelé jsou všude, ruští vědci jsou agenty Kremlu, kteří chtějí destabilizovat západní výzkum. Zkrátka, nevyžadujte logiku od propagandy.

Ze strany vypadá situace hrozně. Pandemie koronaviru trvá téměř rok a ve Spojených státech vláda dosud nezřídila jediné koordinační místo pro výzkum koronaviru. V Číně bylo takové místo vytvořeno okamžitě. Mají tři vakcíny, které se vyrábějí v rámci celostátního projektu. Mimo tento projekt existuje také iniciativa soukromých čínských společností, které vzájemně spolupracují a probíhá jednotný protokol léčby.

– Tj. ve 20. století SSSR a USA dokázaly dočasně zakopat sekeru “studené války” kvůli boji proti dětské obrně. Dnes, ve XXI. století, nebudeme schopni najít společný jazyk? Je skutečně nemožné navázat spolupráci mezi zeměmi v boji proti epidemii jako v minulém století?

– Lidstvo jako celek se stalo chamtivějším, příliš soustředěným na peníze. Mince je měřítkem všeho, především úspěchu. Výsledkem je, že jakákoli událost – požár v Austrálii, epidemie koronaviru nebo nedostatek ryb v oceánu – vede k otázce: „Co z toho mohu získat?“ Dnes je nutné rozdělit problémy na ty, které je třeba vyřešit, abychom přežili, a na problémy, na kterých lze vydělat. Nyní takové rozdělení neexistuje.

Besedoval: Oleg Osipov

Foto: starcity.ru

Tento článek je dostupný v: Russian