Kulatý stůl „Rusko a Ukrajina: blízké národy a neurčitá budoucnost“ v RSVK v Praze
Dne 30. května 2016 se v Literárním salonu Ruského střediska vědy a kultury v Praze uskutečnil kulatý stůl „Rusko a Ukrajina: blízké národy a neurčitá budoucnost (historie, současnost, vnější a vnitřní faktory, cesty dalšího rozvoje vztahů)“. Akce byla organizována českými společenskými organizacemi – Asociací absolventů ruských (sovětských) vysokých škol a Klubem MGIMO za podpory Zastupitelství Rossotrudničestva v ČR.
S hlavním referátem vystoupil známý český novinář Vladimír Diviš, jenž se dlouhá léta zabývá studiem rusko-ukrajinských vztahů.
Vladimír Diviš je absolventem MGIMO, v letech 1981 – 1985 pracoval jako korespondent novin Rudé právo v Moskvě. V současnosti je externím spolupracovníkem novin Právo, kde vede vlastní sloupek.
Diviš se domnívá, že současnou situaci na Ukrajině je možné nazvat „informačním totalitarismem“. Podrobně se zastavil u historie ukrajinské státnosti a podtrhl její těsné spojení s Ruskem. Soudí, že současný pokus o dosažení nezávislosti Ukrajiny vykrystalizoval do jasně vyjádřeného nacionalismu, cíleného ničení styků s Ruskem, odmítání všeho ruského až po zakázání klasické literatury, moderní kinematografie a televize a absurdního přejmenovávání zeměpisných objektů, jež je objasňováno „derusifikací“ a „dekomunizací“. Vladimír Diviš porovnal uměle vyvolávané nepřátelství a nenávist ve vztahu ke všemu ruskému na Ukrajině se situací v roce 1968 v Československu. Prohlásil, že za dlouhá léta práce novináře ještě nikdy neviděl takovou masovou falzifikaci faktů, zamlčování a překrucování reality v hromadných sdělovacích prostředcích (HSP) jak v ukrajinských, tak i v západních. Zdůraznil, že tak vznikají vztahy ve společnosti na pokolení dopředu a tento proces je složité vrátit do normálních kolejí.
Diviš rovněž podtrhnul, že české HSP se vyhýbají demonstraci objektivního obrazu událostí, jež probíhají na Ukrajině. Česká televize ani nevyužívá materiály západních kolegů (např. BBC, francouzských televizních kanálů). Domnívá se, že řeč je o vědomé informační politice, která se realizuje podle principu „co není ukázáno, to neexistuje“. Zdůraznil kvalitu podání ukrajinských událostí v ruských HSP, poukázal na mnohonásobně zvýšenou profesionalitu a nezávislost ruských novinářů ve srovnání s obdobím jeho působení v Moskvě.
Po vystoupení Vladimíra Diviše se rozvinula 1,5 hodinová diskuze a poměrně bouřlivá výměna názorů.
Představitelka Česka v Komisi OBSE v roce 2014 v Charkově Věra Ivanovičová informovala o tragických osudech uprchlíků z Donbasu.
Jan Kempbell z Československého institutu mezinárodních vztahů citoval nedávné interview francouzského politologa českého původu Jacka Rupnika o tom, že dnes již neexistuje jednota Evropy ve vztahu k sankcím vůči Rusku.
Na závěr diskuse členka kolektivu autorů učebnice „Ruský jazyk pro pokročilé“ Jana Vacková za potlesku přítomných sdělila, že ruský jazyk se v Česku mezi absolventy středních škol stává stále populárnější. Mnozí z nich objasňují svoji volbu přáním „na zlo sankcím“ si zprávy o událostech na Ukrajině a Krymu přečíst a vyslechnout „z první ruky“.
Tento článek je dostupný v: Russian