Šťastnou cestu, Noemova archo MSU!

V březnu na pozvání Ruského střediska vědy a kultury navštívil Prahu ruský vědec, kandidát biologických věd, přední vědecký pracovník Biologické fakulty Moskevské státní univerzity (MSU) M. Lomonosova, vědecký koordinátor  projektu MSU „Noemova archa“ Petr Andrejevič Kamenskij. Setkal se zde se svými českými kolegy z oblasti molekulární biologie, bio-medicíny, bio-informatiky, psychologie a přírodních věd.

V materiálech jubilejního vydání novin „Moskevská univerzita“, věnovaného 260. výročí MSU M. Lomonosova, Petr Kamenskij vypráví o novém vědeckém projektu univerzity.

MSU je proslavená svou schopností řešit globální úkoly. V červenci 2014 Ruský vědecký fond vyhlásil soutěž na podporu komplexních vědeckých programů organizací. Termín plnění prací  –  pět roků, financování – do 750 milionů rublů!  Samozřejmě, že vědci MSU M. Lomonosova nemohli zůstat stranou této soutěže. Vedení univerzity se rozhodlo podat si do soutěže přihlášku, věnovanou vědeckým základům  vytvoření Národní banky – depozitáře živých systémů.

Co to je banka – depozitář? Řečeno jednoduše, je to sklad biologického materiálu. V daném případě se nemá na mysli jen ohromný prostor s mrazáky hlubokého zmrazení, ve kterých jsou uchovány  buňky, orgány a tkáně. Vytvořit takový sklad není zajímavý úkol, je bez vědecké podstaty. Navíc podobné sklady již fungují v Rusku i v zahraničí. Dosud však existují zkušenosti podobného uchování biologických materiálů  jen jednoho typu: buněk člověka, semen rostlin, mikrobů, DNA atd. Univerzita se rozhodla vytvořit daleko větší strukturu, ve které bude představeno současně mnoho různých typů  bio-materiálů: od jednotlivých biologických molekul do celých organismů. U čtenáře se zřejmě zrodí otázka: k čemu bude taková bio-banka sloužit? Není složité odpovědět. Nutnost vytvoření globálního depozitáře je podmíněna, v první řadě, potřebami vědy a technologií. Dnes odborníci v oblasti živých systémů dělají stále více a více projektů, spojených s paralelní analýzou biologického materiálu rozmanitého původu. Právě v takových projektech často vznikají zlomové vědecké výsledky, které jsou podstatné pro rozvoj různých technologií. Vytvoření bio-banky, která zabezpečuje rychlý přístup k různým typům  bio-materiálu, mnohokrát zvýší efektivitu činnosti vědců a tím umožní zrychlení technologického rozvoje.

Druhou nejdůležitější úlohou depozitáře (nesoucího, mimochodem, díky rektorovi Moskevské univerzity Viktoru Antonoviči Sadovničemu název Noemova archa) je uchování biologické pestrosti naší planety. Není tajemstvím, že ohromnému množství druhů živých organizmů hrozí úplný zánik. Avšak stačí uchovat  jen několik buněk zanikajícího živočicha, aby za několik desítek let, až se technologie klonování dostatečně vyvinou, bylo možné vytvořit z uchovaných buněk celé organismy.

Ještě jedna důležitá zvláštnost  Noemovy archy – je to jediný informační obal celého depozitáře, který má výzkumníkům umožnit rychle a efektivně vnést či naopak vyhledat informaci o jakémkoli objektu, jenž se nachází v bio-bance.

V červenci 2014, doslova za několik týdnů, se vytvořila skupina vědců nejrůznějších odborností. Biologové, medici, psychologové, filosofové, odborníci v oblasti  bio-informatiky – všechny ani nemůžeme vyjmenovat! Byla vypracována koncepce Noemovy archy v krátkosti objasněná výše, na jejímž základě byla připravena přihláška do soutěže. Dva měsíce očekávání a v polovině listopadu přišla zpráva z RNF: přihláška MSU M. Lomonosova byla podpořena! Nyní se v nejbližších čtyřech letech očekává vypracování vědeckého základu  fungování složité struktury  depozitáře.  Popřejme úspěch skupině vědců Moskevské univerzity, kteří projekt realizují! Jsme přesvědčeni, že se jim  to podaří.

Zdroj: http://massmedia.msu.ru/userfiles/gazeta/12.14_1-4.pdf

Tento článek je dostupný v: Russian