Zápis do dětského a mládežnického souboru Machmuda Esambajeva — přihlášky do 26. září Více → ×

NAŠI AUTOŘI

Aljona Kašura

se na­ro­di­la 16. června 1985 v Li­pec­ku. V roce 2008 vy­stu­do­va­la žur­na­lis­ti­ku na Vo­ro­něž­ské státní uni­ver­zi­tě.

Umě­lec­kou dráhu za­há­ji­la ve 12 letech, když začala psát krátké po­hád­ky. Po uply­nu­tí dvou let již byla ex­ter­ní ko­re­spon­dent­kou dět­ských novin «Zo­lotoj klju­čik». Nyní zde působí jako no­vi­nář­ka.

V roce 2009 se stala lau­re­át­kou ceny A. Ver­mi­še­va za nej­lep­ší pu­b­li­cis­tic­ké práce v rámci spe­ci­ál­ní­ho pro­jek­tu za sérii po­há­dek o or­ga­ni­za­ci stra­vo­vá­ní ve ško­lách Li­pec­ka.

Po na­ro­ze­ní dcery Xénie mladá ma­min­ka začala psát knihy. «Mečtaj, Marsel, mečtaj» byla de­but­ní knihou, jež byla vydána v roce 2015 a zví­tě­zi­la na Me­zi­ná­rod­ní sou­tě­ži P. Jer­šo­va v no­mi­na­ci «Od po­tom­ků Jer­šo­va» a zís­ka­la «Stří­br­né­ho vi­tja­za» Me­zi­ná­rod­ní­ho slo­van­ské­ho li­te­rár­ní­ho fóra «Zo­lotoj viťjaz».

V roce 2016 Aljona zís­ka­la ob­last­ní li­te­rár­ní cenu J. Za­mja­ti­na.  Ve stej­ném roce se dílo Aljony Kašury a M. Cu­ri­ko­va «Straš­nyj žuk, dobryj žuk» umís­ti­lo v short listě no­mi­na­cí «Rod­na­ja pri­ro­da» VII. sezony kaž­do­roč­ní vše­rus­ké li­te­rár­ní sou­tě­že «Novaja dět­s­ka­ja kniga».  Aljona se zú­čast­ni­la Me­zi­ná­rod­ní­ho fóra mla­dých spi­so­va­te­lů a bás­ní­ků Ruska, zemí SNS a za­hra­ni­čí, pobírá sti­pen­di­um Mi­nis­ter­stva kul­tu­ry. Hlav­ní­mi jejími in­spi­rá­to­ry jsou manžel Oleg a tři děti- Xénie, Ni­ko­laj a Marie.

Galina Ar­těmje­vo­vá je sou­čas­ná ruská spi­so­va­tel­ka a lin­gvist­ka.

Galina Mar­kov­na se na­ro­di­la ve ves­ni­ci Ka­men­ka v Pen­zen­ské ob­las­ti a o dva a půl roku poz­dě­ji byla pře­ve­ze­na do Moskvy, kde se její vý­cho­vy ujala teta. Ar­těmje­vo­vá byla zví­da­vé dítě, od dět­ství hodně četla, měla ráda di­va­dlo. Po škole se dívka stala stu­dent­kou Mos­kev­ské státní pe­da­go­gic­ké uni­ver­zi­ty. Poté, co zís­ka­la diplom s vy­zna­me­ná­ním, Galina po­kra­čo­va­la ve vzdě­lá­vá­ní a brzy ob­há­ji­la di­ser­tač­ní práci o sé­man­ti­ce a stala se kan­di­dá­tem fi­lo­lo­gic­kých věd.

Hovoří ně­ko­li­ka ev­rop­ský­mi jazyky. Kniha «Le­gen­dy, po­hád­ky a mýty zá­pad­ních Slo­va­nů», kterou se­sta­vi­la a pře­lo­ži­la z čes­ké­ho jazyka, se stala best­selle­rem.

V roce 2018 zís­ka­la Galina Lifšic – Ar­těmje­vo­vá me­dai­li Josefa Jung­man­na (Česká re­pub­li­ka) za mi­mo­řád­ný přínos k roz­vo­ji kul­tur­ní­ho di­a­lo­gu slo­van­ských národů.

Kromě fi­lo­lo­gie má Galina Ar­těmje­vo­vá i psy­cho­lo­gic­ké vzdě­lá­ní. Vy­stu­do­va­la 3. ví­deň­skou školu psy­cho­a­na­lý­zy a Mos­kev­ský in­sti­tut psy­cho­a­na­lý­zy.

Je au­tor­kou více než 35 knih, včetně be­let­rie, mo­no­gra­fií o sé­man­ti­ce, studie o Man­del­šta­mo­vi a knih o prak­tic­ké psy­cho­lo­gii a lo­go­te­ra­pii.

Dnes Galina Lifšic před­ná­ší a zabývá se vý­zkum­nou čin­nos­tí.

Ohod­noť­te článek:
© 2026 Ruský dům v Praze · Zásady zpracování údajů · Nastavení cookies