Ka­zaň­ský Kreml — srdce města a jeden z mála do­cho­va­ných ta­tar­ských kremlů na světě. Za­psa­ný na se­zna­mu svě­to­vé­ho dě­dic­tví UNESCO roku 2000 spo­ju­je na jednom území stavby hned ně­ko­li­ka epoch: ta­tar­ské chan­ské paláce, pra­voslav­né chrámy vy­sta­vě­né po roce 1552 a mešity 20.–21. sto­le­tí. Bě­lo­ka­men­né hradby se tři­nác­ti věžemi obe­pí­na­jí pa­ho­rek nad Ka­zan­kou a tato pev­nost se stala sym­bo­lem mí­ro­vé­ho sou­ži­tí dvou ci­vi­li­za­cí.

Hlavní perlou Kremlu je mešita Kul-Šaríf — nej­vět­ší mešita v ev­rop­ské části Ruska, ote­vře­ná roku 2005 k ti­sí­ci­le­tí Kazaně. Osm mi­na­re­tů a čtyři velké kupole, in­spi­ro­va­né his­to­ric­kým vzorem 16. sto­le­tí (zni­če­ným při dobytí města Ivanem Hroz­ným), vy­tvá­ře­jí ne­za­mě­ni­tel­nou si­lu­e­tu vi­di­tel­nou z břehů Volhy. Vedle se tyčí na­klo­ně­ná věž Sju­jum­bi­ke — «pa­da­jí­cí věž» 17. sto­le­tí, jejíž odklon od svis­li­ce činí asi dva metry.

Ka­zaň­ská fe­de­rál­ní uni­ver­zi­ta, za­lo­že­ná roku 1804, patří k nej­star­ším a nej­u­zná­va­něj­ším uni­ver­zi­tám Ruska. V jejích zdech stu­do­va­li Lev Tolstoj a Vla­di­mir Lenin, pů­so­bil zde ma­te­ma­tik Ni­ko­laj Lo­ba­čev­skij, tvůrce ne­e­u­k­lei­dov­ské ge­o­me­t­rie. Hlavní budova uni­ver­zi­ty na Kre­mel­ské ulici — kla­si­cist­ní palác z první tře­ti­ny 19. sto­le­tí — je jedním z nej­lep­ších pří­kla­dů teh­dej­ší ar­chi­tek­tu­ry v Po­volží. Dnes uni­ver­zi­ta sdru­žu­je asi 50 000 stu­den­tů z de­sí­tek zemí světa.

Sta­ro­ta­tar­ská slobó­da — his­to­ric­ká čtvrť jižně od centra, jež si ucho­va­la at­mo­sfé­ru ta­tar­ské­ho ku­pec­ké­ho města 18.–19. sto­le­tí. Dře­vě­né domy s ažu­ro­vý­mi oke­ni­ce­mi, malé mešity a ča­jov­ny sou­se­dí s muzeem ta­tar­ské kul­tu­ry. Právě zde lze ochut­nat ečpočmak, čak-čak a další pokrmy ta­tar­ské ku­chy­ně.

Ulice Bau­ma­na — hlavní pěší tepna Kazaně, často při­rov­ná­va­ná k mos­kev­ské­mu Arbatu. Dlouhá asi půl­dru­hé­ho ki­lo­me­t­ru vede od Ka­zaň­ské­ho Kremlu k Tu­ka­jo­vu ná­měs­tí a je le­mo­vá­na his­to­ric­ký­mi domy, ka­vár­na­mi a pou­lič­ní­mi so­cha­mi. Na za­čát­ku ulice se tyčí Bo­ho­ja­vlen­ská zvo­ni­ce — efekt­ní pseu­do­rus­ká věž konce 19. sto­le­tí, z níž se ote­ví­rá výhled na Kreml.

Na západ od centra se roz­klá­dá nové ná­bře­ží jezera Kaban — jeden z nej­vět­ších měst­ských parků Po­volží, vy­bu­do­va­ný k mi­s­trov­ství světa ve fot­ba­le 2018. Volž­ské ná­bře­ží s vý­hle­dem na Kreml a mo­der­ní sta­di­on «Ak Bars Arena» (dříve «Kazaň Arena») uza­ví­ra­jí pa­no­ra­ma města, jež v sobě spo­ju­je his­to­ric­kou hloub­ku a ambice mo­der­ní me­t­ro­po­le.