Filmová projekce „Olověná Anna“

Jurij Bujda patří k nej­vý­raz­něj­ším sou­čas­ným ruským pro­za­i­kům. Na­ro­dil se 29. srpna 1954 v Ka­li­nin­grad­ské ob­las­ti; pro­sla­vil ho soubor po­ví­dek „Pruská ne­věs­ta“ (1998). Letos uplyne 15 let od vydání románu „Siňaja krov“ (2011) — právě jeho český pře­klad („Ledově modrá krev“, na­kla­da­tel­ství Ma­ra­ton, 2021) se stal první Bu­jdo­vou knihou vy­da­nou česky; ještě dříve vyšla česky po­víd­ka „Veselá Ger­truda“ (2007).

Děj vás pře­ne­se do še­de­sá­tých let, do ti­ché­ho pro­vinč­ní­ho měs­teč­ka. Školní uklí­zeč­ka Anna Svin­cerjo­vo­vá žije ne­ná­pad­ně a osa­mě­le, od dět­ství však v sobě nosí ne­spl­ně­ný sen — balet. Vše změní náhoda: učitel zpěvu a tance Star­cev ji za­hléd­ne při ba­let­ních kro­cích v prázd­né aule — a roz­po­zná v ní talent.

Pří­jme­ní hr­din­ky není ná­hod­né: „olo­vě­nost“ je u Bujdy me­ta­fo­rou tíživé paměti, od níž se Anna osvo­bo­zu­je tancem. Je to příběh o tom, jak v tom nej­še­di­věj­ším a nej­těž­ším životě náhle vzpla­ne něco leh­ké­ho a krás­né­ho.

Jsem to, co mám: tí­ži­vou paměť na otce a matku, na bratra, na šedivý život. Kam se před pamětí scho­vat? Nebo před jménem? Jen v tanci se paměť stává ne­hmot­nou. Zna­me­ná to, že jsem olovo.

Jurij Bujda, „Olo­vě­ná Anna“

Po­víd­ka „Olo­vě­ná Anna“ poprvé vyšla v ča­so­pi­se Novyj mir a poz­dě­ji byla za­řa­ze­na do sou­bo­ru „Vse pro­ply­va­juš­či­je“ (2011). Zfil­mo­val ji re­ži­sér a sce­náris­ta Alexej Go­ro­vac­kij — spolu se Ser­ge­jem Šu­ma­ko­vem je i pro­du­cen­tem snímku; ka­me­ra­ma­nem byl Ruslan Šapiro. V hlav­ních rolích Zoja Damje, Ale­xan­dr Jacko a Věra Ba­bi­če­vo­vá.

Fil­mo­vá pro­jek­ce se koná v pátek 28. srpna v 18:00 ve Velkém sále Rus­ké­ho domu v Praze. Počet míst je omezen, proto je nutná re­gis­tra­ce.