Výstava akvarelů v Praze

V Ruském domě v Praze byla 20. ledna slav­nost­ně ote­vře­na vý­sta­va na­zva­ná Při­taž­li­vost akva­re­lů. Vý­tvar­ni­ce Anna Ve­cher­skaia v Praze vy­sta­vo­va­la a vedla ma­líř­ské lekce již v roce 2017.

U pří­le­ži­tos­ti slav­nost­ní­ho ote­vře­ní vý­sta­vy na úvod pro­mlu­vi­la ře­di­tel­ka Rus­ké­ho domu v Praze Alina Šunina. Ná­sle­do­val pro­slov čes­ké­ho his­to­ri­ka umění Ja­ro­sla­va Sojky. Pů­so­bi­vě při­blí­žit život, tvorbu a dílo vý­tvar­ni­ce. Vy­zdvi­hl kva­li­tu rus­ké­ho umě­lec­ké­ho vzdě­lá­ní. Zá­kla­dy zís­ka­né na Sa­mar­ské umě­lec­ké škole K. S. Pe­t­ro­va-Vod­ki­na (po­jme­no­va­né po vý­znam­ném ruském a so­vět­ském malíři a spi­so­va­te­li) ma­líř­ka roz­ví­je­la na fa­kul­tě veb-de­si­ge­nu Mos­kev­ské uni­ver­zi­tě Ne­to­lo­gi­ja. Účast­ni­la se kurzů ve Špa­něl­sku a pra­co­va­la v Oxford De­signers and ilu­stra­tors. Zvláš­tě ohod­no­til její práci s dětmi, stu­den­ty a do­spě­lý­mi v rámci kurzů ma­lo­vá­ní a jiných vý­tvar­ných tech­nik.

Ja­ro­slav Sojka pří­tom­né se­zná­mil s tech­ni­kou akva­re­lu, uží­va­nou od dob staré­ho Egypta, ob­lí­be­nou rytcem Al­brech­tem Düre­rem a pro­sla­ve­nou umělci Wi­li­a­mem Tur­ne­rem a Johnem Con­stablem i jinými umělci, zvláš­tě im­pre­si­o­nis­ty.

V živém pro­slo­vu při­po­me­nul tech­no­lo­gic­ký postup malby, kdy umělec má v rukou pří­ro­du – spo­je­ní barev z rost­lin­ných, ne­rost­ných nebo ži­vo­čiš­ných pig­men­tů s vodou, arab­skou gumou, býčí žlučí a je jedno, zda se po­u­ži­jí suché barvy, mokré barvy v při­hrád­kách nebo tu­bič­kách a lah­vič­kách, i význam papíru s různou tex­tu­rou po­vrchu, tloušť­kou a pře­de­vším na­sá­ka­vos­tí. Děti za­u­ja­lo, že malíři malují štětci ze sobolí ko­že­ši­ny, ho­vě­zi­ny, ko­či­čích, kuních a ve­ver­čích chlupů. Do­spě­lé pak při­blí­že­ní tech­ni­ky la­ví­ro­vá­ní, zís­ká­ní široké škály valérů, prů­svit­né­ho la­zu­ro­vá­ní atd.

Ná­sled­ně byla při­blí­že­na tvorba vý­tvar­ni­ce. Její ly­ric­ká až snová povaha díla, tech­nic­ká kva­li­ta, vir­tu­o­zi­ta a náměty. Vedle zpo­dob­ně­ní kon­krét­ních měst, jako jsou Praha, Brusel, Be­nát­ky nebo Moskva i snaha o za­chy­ce­ní pohybu – vlaky, fiakry, lidé a koně.

Při zmínce o sta­ro­praž­ských ná­mě­tech (Karlův most, Sta­ro­měst­ské ná­měs­tí, Malá Strana) šel před­ná­še­jí­cí dál. Všech­ny pří­tom­né pře­kva­pil, když při­po­me­nul, že ote­vře­ní vý­sta­vy se koná 20. ledna – v den, kdy v roce 1787 do Prahy přijel poprvé V. A. Mozart a v Nos­ti­co­vě di­va­dle di­ri­go­val Fi­ga­ro­vu svatbu. Teh­dej­ší rok 1787 byl prvním rokem, kdy došlo k jo­se­fín­ské­mu slou­če­ní praž­ských měst. Proto při­po­me­nul, že letos je tomu 100 let od doby, kdy byl od ledna 1922 v plat­nos­ti zákon o hlav­ním městě Praze, který byl zá­kla­dem Velké Prahy, před­ur­ču­jí­cí další roz­ši­řo­vá­ní města v letech 1968, 1970, 1974. A právě v roce 1922 se Bu­be­neč i Dej­vi­ce staly sou­čás­tí Velké Prahy. A teh­dej­ší ulice, po­jme­no­va­ná po praž­ském his­to­ri­ku V. V. Tom­ko­vi, byla v roce 1925 pře­jme­no­vá­na na ulici Na Zá­tor­ce (podle za­nik­lé used­los­ti).

To vše se do­zvě­dě­li vní­ma­ví ná­vštěv­ní­ci ver­ni­sá­že, ko­mor­ně laděné a vkusně upra­ve­né vý­sta­vy Anny Ve­cher­skaie. Vý­sta­vy akva­re­lů na­ma­lo­va­ných rukou vý­tvar­ni­ce, pů­so­bí­cí v Rusku, Česku a Iz­ra­e­li. Pro­slo­vy do­pro­vá­ze­la kva­lit­ní hra na klavír (mj. Ob­ráz­ků z vý­sta­vy od M. P. Mu­sor­gské­ho). A když ná­vštěv­ní­ci od­chá­ze­li, hustě sně­ži­lo, jako by se ocitli v pravé ruské zimě.

Vý­sta­vu v Ruském domě v Praze (v ulici na Zá­tor­ce 16) je možné na­vští­vit do 28. února 2022.

(autor textu PhDr. Ja­ro­slav Sojka)