Účastníci historické jízdy motocyklů „Cestami vítězství“ přijeli do Prahy

Mo­tor­kář­ský klub „Černé nože“ byl za­lo­žen 23. března 2002. Jedním z úkolů klubu je pod­po­ra rus­kých vlas­te­nec­kých tradic na zá­kla­dě dě­dič­nos­ti po­ko­le­ní a lásky ke své zemi a městu. Mo­tor­kář­ský klub byl nazván na počest X. Ural­ské­ho gar­do­vé­ho dob­ro­vol­nic­ké­ho tan­ko­vé­ho sboru. Vojáci tohoto sboru byli na­to­lik ne­lí­tost­ní vůči ne­přá­te­lům a bo­jo­va­li tak sta­teč­ně, že fa­šis­té, kteří se vojáků oz­bro­je­ných čer­ný­mi noži báli, je na­zva­li „Čer­ný­mi noži“.

V Praze účast­ní­ci jízdy mo­to­cy­klů po­lo­ži­li kvě­ti­ny k pa­mát­ní­ku osvo­bo­di­te­le Prahy, mar­šá­la So­vět­ské­ho svazu I. S. Koněva a k pa­mát­ní­ku na Ol­šan­ském hřbi­to­vě, kde jsou po­hřbe­ni ru­do­ar­měj­ci, kteří za­hy­nu­li při osvo­bo­zo­vá­ní Čes­ko­slo­ven­ska.

Tentýž den večer se v Křiš­ťá­lo­vém sále Rus­ké­ho stře­dis­ka vědy a kul­tu­ry v Praze usku­teč­ni­lo se­tká­ní s účast­ní­ky his­to­ric­ké jízdy. Hosty a členy klubu při­ví­tal

zmoc­ně­ný ve­dou­cí Za­stu­pi­tel­ství Ros­so­trud­ni­čestva v ČR A. Kon­ča­kov, který po­dě­ko­val účast­ní­kům jízdy mo­to­cy­klů za jejich čin­nost při ucho­vá­vá­ní his­to­ric­ké pa­mát­ky a za to, že bojují proti pře­kru­co­vá­ní udá­los­tí Velké vlas­te­nec­ké války.

Pre­zi­dent mo­tor­kář­ské­ho klubu V. Chaj­ru­lin in­for­mo­val o jízdě mo­to­cy­klů „Cesta­mi ví­těz­ství“, která pro­bí­ha­la v mís­tech bojů Ural­ské­ho gar­do­vé­ho dob­ro­vol­nic­ké­ho tan­ko­vé­ho sboru. Zdů­raz­nil, že mo­tor­ká­ři ujeli více než 5,5 tisíce ki­lo­me­t­rů a na­vští­vi­li his­to­ric­ká a pa­mět­ní místa hlav­ních bojů tan­ko­vé­ho sboru v Je­ka­těrinbur­gu (Sver­dlov­sku), Orlu, Brjan­sku, Gomelu, Minsku, Brestu, Var­ša­vě, Ber­lí­ně a ukon­či­li svoji jízdu v Praze. Po­dě­ko­val Za­stu­pi­tel­ství Ros­so­trud­ni­čestva v ČR za sr­deč­né při­je­tí.

Poté ře­di­tel his­to­ric­ké­ho centra „Opor­nyj kraj děr­ža­vy“ (Je­ka­těrinburg), pro­fe­sor Ural­ské fe­de­rál­ní uni­ver­zi­ty B. Jel­cy­na A. Ki­rillov po­drob­ně in­for­mo­val o his­to­rii vzniku Ural­ské­ho gar­do­vé­ho dob­ro­vol­nic­ké­ho tan­ko­vé­ho sboru. Před­sta­vil své knihy „Ot Urala do Ber­li­na i Pragi“ a „Sred­nij Ural. Věk 21“, které poté vě­no­val knihov­ně RSVK v Praze.

Sdělil, že sbor vznikl 24. února 1943 a byl vy­zbro­jen vo­jen­skou tech­ni­kou a zbra­ně­mi, vy­ro­be­ný­mi díky dob­ro­vol­ným pří­spěv­kům pra­cu­jí­cích Sver­dlov­ské, Čeljabin­ské a Perm­ské ob­las­ti. Děl­ní­ci cechu č. 3 Zla­toust­ské­ho stroj­ní­ho závodu vy­ro­bi­li a vě­no­va­li vo­já­kům a ve­li­te­lům tan­ko­vé­ho sboru 3356 fin­ských nožů černé barvy s krát­kou ru­ko­je­tí.

Dne 12. března 1943 se sbor ocitl na frontě a zú­čast­nil se Or­lov­ské, Brjan­ské, Tro­je­ku­rov­sko — Čer­no­vic­ké, Lvov­sko-San­do­měř­ské, San­do­měř­sko-Slez­ské, Dol­no­slez­ské, Hor­no­slez­ské, Ber­lín­ské a Praž­ské útoč­ných ope­ra­cí. Zdů­raz­nil, že za 22 měsíců sbor prošel v bojích 3800 km a za toto období na jeho počest v Moskvě za­zně­lo 26 salv. První z nich za­zně­la již 5. srpna 1943.

Na závěr se­tká­ní byl pro hosty a účast­ní­ky večera or­ga­ni­zo­ván kon­cert. Vy­stou­pil na něm folklor­ní soubor „Legija“, který zahrál a za­zpí­val vá­leč­né písně a písně o válce.

Akce v RSVK se zú­čast­ni­li ruští kra­ja­né a čeští občané. Byli mezi nimi i první ta­jem­ni­ce Vel­vy­sla­nec­tví RF v ČR J. Ba­ran­če­e­va a čle­no­vé čes­ké­ho mo­tor­kář­ské­ho klubu „Red Eyed Crue“.