Mladí krajané z Česka navštívili Tatarstán v rámci programu „Zdravstvuj, Rossija!“

Ve dnech 6.-12. srpna 2016 sku­pi­na mla­dých rus­kých kra­ja­nů na­vští­vi­la Kazaň v rámci re­a­li­za­ce vzdě­lá­va­cích zá­jez­dů po his­to­ric­kých mís­tech dle pro­gra­mu „Zdrav­stvuj, Ros­si­ja!“(Dobrý den, Rusko). Zá­jez­du se zú­čast­ni­lo sedm stu­den­tů a žáků – vítězů sou­tě­že o nej­lep­ší esej o Rusku, kterou or­ga­ni­zo­va­lo Za­stu­pi­tel­ství Ros­so­trud­ni­čestva v ČR a rovněž lau­re­á­ti ce­lo­stát­ní sou­tě­že „Ars Po­e­ti­ka. Puški­nův pa­mát­ník“.

Zájezd byl velmi za­jí­ma­vý a plný udá­los­tí. Mladí lidé na­vští­vi­li Ka­zaň­ský Kreml s chrá­mem Zvěs­to­vá­ní Panny Marie a le­gen­dár­ní me­ši­tou Kul – Šarif, která byla po­sta­ve­na jako symbol ob­no­ve­ní národa. Na ex­kur­zi do Ná­rod­ní­ho muzea Re­pub­li­ky Ta­tar­stán se účast­ní­ci pro­gra­mu se­zná­mi­li s his­to­rií re­pub­li­ky od dáv­ných dob až po sou­čas­nost. Během okruž­ní au­to­bu­so­vé pro­hlíd­ky mladí lidé uvi­dě­li „Nižní město“, „Sta­ro­ta­tar­skou slo­bo­du“, „Raifskij  Bo­go­ro­dic­kij mužský kláš­ter“ a mnoho jiných pa­měti­hod­nos­tí hlav­ní­ho města. Velký dojem udě­la­la ná­vště­va os­t­ro­va-hradu „Svi­jaž­sk“, který se tyčí nad Volhou jako živá ilu­stra­ce po­há­dek A.S. Puški­na. Během ex­kur­ze ve městě Bolgar se ná­vštěv­ní­ci se­zná­mi­li s his­to­rií Volž­ské­ho Bul­har­ska, na­vští­vi­li staré hra­diš­tě „Bulgur“.

Ve svém volném čase mládež z ČR sa­mo­stat­ně na­vští­vi­la Státní muzeum vý­tvar­né­ho umění Ta­tar­stá­nu. His­to­rik umění muzea je se­zná­mil nejen s hlav­ní­mi eta­pa­mi roz­vo­je rus­ké­ho vý­tvar­né­ho umění, ale pro­ve­dl i master-klas  „Jazyk vějíře v sa­lo­nech Ruska XIX. sto­le­tí“.  Během master-klasu se stu­den­ti a žáci čes­kých škol cítili jako hr­di­no­vé románů ruské kla­sic­ké li­te­ra­tu­ry a obrazy Evžena Oně­gi­na a Ta­ti­a­ny La­ri­no­vé pro ně pře­sta­ly být jen sou­čás­tí učeb­ni­ce.

Během zá­jez­du se mládež ak­tiv­ně účast­ni­la růz­ných sou­tě­ží a kon­cer­tů. První den de­le­ga­ce z Česka, Špa­něl­ska, Tá­dži­kistá­nu a Ka­za­chstá­nu před­sta­vi­ly za­jí­ma­vé pre­zen­ta­ce svých zemí. Během kon­cer­tu na roz­lou­če­nou jejich zá­stup­ci za­tan­co­va­li své lidové tance a za­zpí­va­li ná­rod­ní písně.

Čeští účast­ní­ci pro­gra­mu žili v kom­ple­xu „Ves­ni­ce Uni­ver­si­a­da“, jehož za­měst­nan­ci udě­la­li vše pro to, aby si jejich hosté ná­le­ži­tě od­po­či­nu­li po tak bo­ha­tém vzdě­lá­va­cím pro­gra­mu. Díky snaze or­ga­ni­zá­to­rů se mladí lidé mohli se­zná­mit nejen s his­to­ric­ký­mi pa­měti­hod­nost­mi, ale i s ná­rod­ní ta­tar­skou ku­chy­ní.

Jedna z účast­nic na­psa­la, že při ná­vštěvě Kazaně ji nejvíc pře­kva­pi­lo „ . . . spo­je­ní mládí a mi­nu­los­ti, dvou ab­so­lut­ně od­liš­ných kultur a jazyků, dvou ná­bo­žen­ství . . .“.

Kromě ne­za­po­me­nu­tel­ných dojmů o Kazani mládež při tomto zá­jez­du zís­ka­la i mnoho nových přátel nejen z Ruska, ale i ze Špa­něl­ska, Tá­dži­kistá­nu a Ka­za­chstá­nu.