Ruská Praha 1920. let: emigrace, kultura a „Ruská akce“

Ve 20. letech 20. století se Praha stala hlavním městem ruské emigrace — a jedním z hlavních intelektuálních center světa.
Po revoluci a občanské válce našlo v Československu útočiště asi 30 000 Rusů. Působili zde vědci, spisovatelé, filozofové, umělci. Prezident Masaryk osobně podpořil „Ruskou pomocnou akci“ a otevřel Československo ruské kultuře. Toto období se nazývá „ruský Paříž na Vltavě“.
1920–1938 · Emigrace · „Ruská akce“ · Kulturní rozkvět
~30 000
lidí
Ruských emigrantů v Československu ve 20. letech
1922
rok
Začátek Masarykovy „Ruské pomocné akce“
200+
vydání
Ruských novin, časopisů a knih v Praze
5
vysokých škol
Ruských vysokých škol v Praze

Lidé ruské Prahy

Marina Cvětajevová (1922–1925)
Velká básnířka žila v Praze tři roky. Zde napsala „Poému hory“, „Poému konce“ a vdala se. Pražské okolí — Mokropsy, Všenory — se stalo kulisou její lyriky. Cvětajevová nazvala Prahu „městem, kde jsem se znovu stala básnířkou“.
Tomáš Garrigue Masaryk — ochránce emigrace
První prezident Československa osobně inicioval „Ruskou pomocnou akci“: stát vyplácel stipendia ruským vědcům a studentům. Masaryk plynně mluvil rusky a dobře znal Tolstého a Dostojevského — jeho zájem o Rusko byl upřímný.
Nikodim Kondakov — velký historik umění
Akademik, zakladatel vědecké ikonografie. V Praze vytvořil Seminarium Kondakovianum — jedno z center studia pravoslavného umění v Evropě. Jeho žáci rozšířili ruskou školu dějin umění po celém světě.
Ruská lidová univerzita
Otevřená v roce 1922 ze soukromých a státních prostředků, poskytovala vzdělání ruským emigrantům. Přednášeli bývalí profesoře z Moskevské, Kyjevské, Charkovské univerzity. Za léta její existence ji prošly tisíce posluchačů.

Ruská akce: jak to fungovalo

„Ruská pomocná akce“ (1921–1937) — jedinečný humanitární program, kterému v Evropě nebylo rovno. Československá vláda poskytovala prostředky na stipendia, zakládání vysokých škol, vydávání knih a novin v ruštině. Myšlenka patřila Masarykovi, který věřil, že inteligence v emigraci uchovává „duchovní potenciál Ruska“.

V Praze působily: Ruská právnická fakulta, Ruský pedagogický institut, Ruský institut zemědělské družstevní spolupráce a několik uměleckých a literárních sdružení. Celkový objem financování přesáhl 400 milionů československých korun — obrovská suma podle měřítek tehdejší doby.

Ruské instituce v Praze
  • Ruská lidová univerzita (1922)
  • Seminarium Kondakovianum (1925)
  • Ruská právnická fakulta
  • Svaz ruských spisovatelů
  • Noviny „Vůle Ruska“
  • Časopis „Svými cestami“

Západ ruské Prahy

Koncem 30. let se „Ruská akce“ utlumuje: československá vláda přestává programy financovat. V roce 1938 po Mnichovské dohodě se situace radikálně mění. Část ruských emigrantů odjíždí na Západ, část zůstává. Po roce 1945 byli mnozí zatčeni sovětskými orgány jako „buržoazní emigranti“ a deportováni.

Přesto stopa ruské emigrace v Praze zůstala. Na Olšanských hřbitovech jsou hroby ruských emigrantů první vlny. Archiv Seminaria Kondakovianum je uložen v Národním muzeu. A ruská toponymie Prahy — ulice, domy, kavárny — se stala součástí městské historie.

„Praha není emigrace. To je jiné Rusko, to samé, které by mohlo být.“
— Z pamětí ruských emigrantů o Praze 20. let

Užitečné zdroje