Kresby autora Praporu vítězství jsou k dispozici na portálu Prezidentské knihovny

Digitální kopie kreseb předního umělce Vasilije Buntova (1905–1979) byly přidány do elektronické sbírky Prezidentské knihovny a jsou k dispozici čtenářům v Rusku i v zahraničí.
Právě Vasilij Buntov byl předurčen stát se autorem světoznámého Praporu vítězství, který byl v roce 1945 vztyčen na střeše napůl zničené budovy Reichstagu.
Vasilij Buntov se narodil do velké rodiny ve vesnici Ustje Vologodské oblasti v roce 1905. Vystudoval Leningradskou uměleckou a průmyslovou školu, působil jako učitel rýsování a kreslení na školách, byl členem městského výboru umělců.
Když začala Velká vlastenecká válka, Vasilij Buntov se druhý den dobrovolně přihlásil na frontu. Vzal si s sebou tužku a malý skicák. Frontový malíř prošel válečnými cestami až do Berlína, hodně kreslil, především tuší, tužkou, inkoustem a zaznamenával všechny hrůzy války: lidské utrpení, krev, smrt.
Na jaře 1945 dostal Vasilij Buntov od velení naléhavý úkol vyrobit během dvou dnů devět speciálních praporů – kopií Státní vlajky SSSR. Práce byla dokončena včas. Na vlajkách bylo vyobrazeno kladivo a srp s hvězdou, názvy divizí a v pravém dolním rohu byla pořadová čísla od 1 do 9 – podle počtu divizí 3. úderné armády postupujících na Berlín. Jeden z praporů, s nímž by vojáci mohli prorazit a vztyčit jej nad Reichstag dříve než ostatní, byl předurčen stát se Praporem vítězství.
Prapor číslo 5 patřil 150. Idrické řádu Kutuzova 2. stupně střelecké divizi. Právě on se stal Praporem vítězství, který nad Říšským sněmem vztyčili Michail Jegorov a Meliton Kantaria. Tento prapor se zúčastnil průvodu vítězství na Rudém náměstí 24. června 1945.
Po skončení Velké vlastenecké války se Vasilij Alexejevič Buntov vrátil do Leningradu, kde pokračoval v tom, co miloval. Vojenské téma bylo hlavní v jeho tvorbě. Z fronty si Vasilij Buntov přinesl 60 kreseb věnovaných jeho spolubojovníkům a jejich nesmrtelnému hrdinskému činu. Tyto kresby byly vystaveny na mnoha tematických výstavách. Některé kresby byly bohužel nenávratně ztraceny. Umělcova dcera darovala Prezidentské knihovně k digitalizaci 47 děl svého otce.