Umělecký večer českého cestovatele a spisovatele „Kráčím po Moskvě . . . „ v RSVK v Praze

Dne 7. září 2018 se v Literárním salonu  RSVK v Praze konal  umělecký večer českého cestovatele, básníka a spisovatele Milana Vacha „Kráčím po Moskvě . .  „. Akce byla připravena Kurzy ruského jazyka při RSVK za podpory Zastupitelství Rossotrudničestva v ČR.

Umělecký večer „Kráčím po Moskvě . . . „ se konal u příležitosti Dne Moskvy. Básník a spisovatel Milan Vach věnoval svá díla nejen oblíbenému městu, ale i lidem, s nimiž se zde setkal.

Na počátku večera se spisovatel s diváky podělil o vzpomínky na své mládí, kdy přátelství mezi Prahou a Moskvou často nazývali zlatými časy.

Setkání probíhalo formou přátelského dialogu s publikem.  Milan Vach přednesl vlastní verše a rovněž na velkém plátně promítl fotografie historických míst a čtvrtí Moskvy, které navštívil.

Poté hosté spolu se spisovatelem zpívali známé a oblíbené písně, mimo jiné i píseň z filmu „Kráčím po Moskvě . . . „

Večer proběhl v přátelském duchu. Na závěr večera všichni zájemci mohli zadat českému básníkovi otázky ohledně jeho tvorby.

Profsojuznaja

 

Zdravil jsem vrabce, hrdiny asfaltových lovišť,

zatímco havrani potměšile přerývali trávník

pod zapomenutou тележкой s nákladem

naditých igelitových tašek.

 

A ještě stromy, ty nezlomné a v bojích zocelené.

A cesty. A život po větru putující.

Po vláknu z klubka vracím se,

ohně pohasly a kousek země v dlani divoce voní

pro dorotku usnuvší v artušovských vodách.

 

Stíny tu přecházejí. Připodzimělé vlahé stíny

průsvitné jak vzdálený akvarel.

 

Listí habru soucitně ovinulo prýskající фонарь

jako noční ulice již potemnělou lékárnu.

Jen se nepohnout.

Čas stojí.

Jen

do jeho rohu zakutálel se

malý míček

dětským střevíčkem zpod nařasené sukýnky postrčený.

 

Již vrostlý jsem. Lodyha kontryhele

v řídkém trávníku.